Jan Hrabal
Obrovská čest, říká o účasti v „repre“ do 17 let Filip Kuťák
PARDUBICE — Konec hokejové sezony? Ale kdeže. Mládežnické reprezentace pilně trénují, třeba ta do sedmnácti let, ve které na posledním klání reprezentovali i dva starší dorostenci HC ČSOB Pojišťovna Pardubice. Útočník Filip Kuťák a brankář Karel Vejmelka nyní pojedou na další reprezentační sraz.
V závěru března reprezentovali oba borci na trojzápase ve švýcarském Lenzerheide. „Byla to obrovská čest. Reprezentovat svou zemi je něco neskutečného, jsem rád, že jsem se tohoto klání mohl zúčastnit,“ nechává se slyšet Filip Kuťák.
Akce české reprezentace do 17 let
- 28.–30. března 2013: tři utkání ve Švýcarsku
- 12.–14. dubna 2013: Turnaj čtyř v Kravařích
Pardubický útočník svou první reprezentační sezonu, i proto byl trochu nervózní. „Člověk hlavně cítí velikou zodpovědnost. Na druhou stranu jsem měl to štěstí být na turnaji v Calgary během Vánoc, tam jsem jich už pár nabral,“ vypráví.
Filip Kuťák působil v minulé sezoně v zámoří, před touto se vrátil do Pardubic. Přestože v obou halách ČEZ Areny byly ledové plochy rozmraženy, on nadále trénuje, aby si v této sezoně ještě zahrál.
„To odříkání stojí za to, abych si mohl stoupnout před zápasem na modrou čáru a poslechnout si národní hymnu. Tyhle zkušenosti jsou moc krásné, navíc jsem rád, že se mnou jezdí i Karel Vejmelka, který je výborným brankářem a hlavně kamarádem!“ jasně tvrdí.
Mám dva domovy, tím druhým je led
Rovněž si pochvaluje servis, kterému se všem hráčům v mládežnických reprezentacích dostává. „Starají se o nás výborně. Hodně se do Kravař těším i kvůli novým zkušenostem, které získám. Snad se probojuju do konečné nominace, udělám pro to všechno. A taky jede se mnou Karel Vejmelka, se kterým jsem většinou na pokoji, tak jsem rád,“ usmívá se.
Oba jsou tak trochu „hokejoví bráchové“… „Je pravda, že si fakt rozumíme. Máme třeba určité rituály, které dodržujeme. Vlastně všichni brankáři jsou prima kamarádi,“ říká Filip Kuťák.
Rodák z Hradce Králové je v plném zápřahu. Žádné válení se doma na kavalci, hodiny po škole tráví v tréninkovém procesu. „Říká se, všude dobře doma nejlíp a já mám domovy dva, mezi kterými pendluji, takže je to super, že můžu stále být na ledě, který je pro mě druhým domovem,“ přiznává.
Hokej = jeho život. „Každý den se točí kolem hokeje, a já sem za to rád, protože to je činnost, kterou bych za nic nevyměnil,“ jasně tvrdí.
Bez hokeje snad ani nedokáže žít… „Chci trénovat i v létě na ledě. Pokud mi to vyjde jako minulý rok, tak se mi to povede a těším se,“ dodává dobře naladěný reprezentant do sedmnácti let.