Jan Hrabal
Nepopsatelné pocity, rozplýval se po první trefě Jan Veselý
PARDUBICE — Tomu se říká nástup na scénu jako hrom. Ve svém prvním domácím utkání za extraligový tým HC ČSOB Pojišťovna Pardubice vstřelil juniorský útočník Jan Veselý první extraligový gól. Rodák z Jaroměře využil zaváhání Jiřího Trvaje, získal puk a po objetí branky mohl poprvé propadnout gólové extázi mezi muži.
| Letošní statistiky Jana Veselého | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Soutěž | Zápasy | Góly | Asistence | Body | +/− | Tr. minuty |
| Tipsport extraliga | 2 | 1 | 0 | 1 | 2 | 0 |
| NOEN extraliga juniorů | 21 | 12 | 3 | 15 | 5 | 53 |
„Pocity se stále nedají popsat. Je toho strašně moc. Já pomalu ani nevím, jak ten gól padl,“ dojatě mluvil po skončení utkání, ve kterém Pardubice porazily Kometu Brno 5:3.
Získal jste kotouč, najel před bránu a skóroval…
„Vždycky jsem si přál, když jsem se díval na hokej coby fanoušek, dát extraligový gól. Říkal jsem si, jaké to je, co atmosféra a tak. Já pomalu ani nevěděl, že jsem dal gól, najednou všechno zhaslo, lidi začali řvát, tak jsem si to uvědomil.“
Jan Veselý
V sezoně 2009/2010 v patnácti letech naskočil za pardubické juniory, hned ve svém prvním zápase skóroval.
Takže: jaké to teda je?
„Parádní. Nejde to popsat.“
Díky vaší brance jste vedli 2:0 a tento náskok jste víceméně drželi po celý zápas…
„Kometa Brno má velmi vyrovnané všechny lajny, ostatně to nám říkal pan trenér po první třetině. Všechny útoky mají hodně kvalitní, to je jejich síla.“
Hrál jste s Honzou Buchtelem a Robertem Kousalem. Jak jste se stihli sehrávat na trénincích?
„My šli zostra, netrénovali jsme spolu. Byl jsem na trénincích s Tomášem Noskem a Tomášem Zohornou, teď jsem se dozvěděl, že budu hrát s jinými kluky. Byl jsem i rád, znám je trošku, jak hrají, líbí se mi jejich styl, tak jsem to přivítal.“
Nesmím přestat makat!
Svou extraligovou premiéru jste prožil v Liberci, teď hned druhý duel a gól. Jaký je tedy přechod z juniorského hokeje do dospělého?
„Rozdíl je velmi velký – v kabině i na ledě, vše je silovější. Tady se opravdu táhne za jeden provaz, kluci jsou spolu. Týmové pouto je v A mužstvu daleko silnější.“
Okusil jste extraligu se vším všudy. Po jednom ze soubojů v první třetiny jste dostal solidní pecku a pak náraz na mantinel…
„Podle mě to nebyl faul. Z juniorů jsem zvyklý, že se nemusím tolik zapřít, ale tady přijel stokilogramový bek, tak jsem odlétnul. To je právě rozdíl mezi juniorkou a A týmem.“
Máte za sebou extraligový dvojzápas. Co vás čeká nyní? Na čem budete muset nejvíc zapracovat, abyste se udržel v kádru?
„Nesmím přestat makat, ale pomáhat juniorům dobrými výkony. Dostanu-li šanci v A týmu, tak ji využít a dát třeba další gól.“