„Je mi jedno jak, ale rozhodně chci, abychom vyhráli a postoupili“

Východočeši zakončili pouť základní částí nedělní výhrou 8:2 nad Litvínovem, po krátkém volnu se od středy pilně připravují, až to za týden ve čtvrtek vypukne. Pardubice čeká silný protivník, který se může opřít o zkušené hráče.

„Vítkovice mají Burgera s Ujčíkem, to jsou jejich stěžejní hráči, to se nezměnilo. Známe se, nekalkulovali jsme nad soupeřem. Známe sílu jeho i svou. Je to otevřená série. Je mi jedno jak, ale chci, abychom vyhráli,“ pokračuje vůdce pardubické eskadry.

Vloni jste s Vítkovicemi vypadli. Nastal tedy čas odvety?
„Je to s nimi takové sestupné: finále, semifinále, čtvrtfinále. Čeká nás pořádně těžký boj, bude to velmi těžké, ale připravíme se tak, abychom to zvládli.“

Oba poslední souboje probíhaly v poměrně rytířském duchu. Žádné příliš sporné momenty, byl to i pěkný hokej. Souhlasíte?
„Obě série byly jednoznačné. My je přejeli ve finále, oni nám to vrátili vloni. Proto to vypadalo docela klidně. Jeden tým vždy tahal za kratší konec provazu a v tom byl asi ten rozdíl. My jsme vloni nedokázali zareagovat a vypadli jsme v pěti zápasech. Kdyby se to hrálo na sedm, tak by to bylo asi vyhecovanější. Čím více zápasů, tím jde o víc. Je to také o hráčích, kteří nehrají zákeřně. My nemáme bitkaře v týmu, oni se také nechtějí moc mlátit a řezat. Oba týmy chtějí hrát hokej, proto to asi tak vypadá.“

Vždy postoupil ten, kdo začínal doma. Tuto statistiku by chtělo potvrdit…
„To bude výhoda, uhrajeme-li dva zápasy a pojedeme do Ostravy za stavu 2:0. Teoreticky sedmý zápas je daleko a jak to bude, to ví Bůh.“

Stále se může naše lajna zlepšovat

Formace K–K–S letos výrazně čněla. Je letošní sezona zatím tou nejlepší z vašeho pohledu?
„Bodově určitě. Myslím si, že jsme měli i lepší sezony. To si myslím pocitově a souvisí to s větším prostorem na ledě. Zranil se Martin Bartek, nehrál půlku sezony, proto se to rozložilo více na mladé hráče. Robert Kousal, Lukáš Radil a Jan Buchtele hráli výborně, díky nim jsme vyhráli několik zápasů v době, kdy jsme měli velikou marodku.“

A doplnili vás, jaksepatří!
„Je jasné, že naše lajna musí dělat body, mužstvo na ně ostatně spoléhá. A když se to nevedlo, tak jsme prohrávali. Mužstvo s góly počítá, teď se musíme připravit na play off. Zkušení jsme na to dost.“

Více branek vždycky střílel Jan Starý, teď roli kanonýra, ač s tímto označením nesouhlasí, převzal útočník Jan Kolář…
„S Litvínovem v něm třeba bouchly saze. Jako dát hattrick jednou střelou na bránu, to se jen tak nevidí.“

To je třísetprocentní produktivita!
„Za to jsme rádi, padá mu to tam, to je jen dobře. Naše hra je stále stejná. Změnili jsme jen trochu systém v přesilové hře, dříve ji zakončoval Honza Starý, teď máme více variant, dělíme ji na více hráčů na ledě. Honza Kolář letos přeskočil svoje maximum o stovky procent, jsme rádi a snad bude v tom nadále pokračovat. I tak se můžeme jako lajna zlepšit.“

Honza Starý se snaží střílet, i když mu to tak nepadá třeba jako vloni, tak vám souhra funguje zmanenitě…
„Ten má střelu fantastickou. Ono je to dost o psychice. Někdy se stane, že vám to tam zkrátka nespadne. Když to nejde, tak musíme se hnát do tečí a dotírat na gólmana. Každý gól je vždy výsledek práce celé pětky.“