08.02.2022
Redakce

První sezonu za oceánem si moc užívám, těší pardubickou posilu Petgravea

Nová posila pardubických hokejistů Matt Petgrave má na svém kontě zatím jeden zápas v dresu Dynama. Podrobněji ho tak můžete poznat v rozsáhlém rozhovoru, kde se kanadský bek rozpovídal třeba o svém studiu na univerzitě nebo o instagramové vášni. Třicetiletý zadák také prozradil, komu fandí v NHL.

Narodil jste se v Torontu, to jste musel být obklopen hokejem už odmala, že?
Ano, hokej byl všude kolem mě už od velmi mladého věku, obzvlášť v mojí rodině. Moje matka je Američanka, ale otec je z Toronta, takže fandil Leafs. Dělal jsem ale i jiné sporty jako lakros, fotbal a další. Rodiče se mě snažili udržet u sportu a postupem času jsem se soustředil už jenom na hokej.

Takže k hokeji vás přivedli rodiče?
Jednoznačně. Díky tatínkovi jsem dostal příležitost hrát hokej, za což jsem mu hodně vděčný.

Fandíte Torontu podobně jako váš otec?
Ano, jsem velkým fanouškem. Když jsem byl menší, tak jsem měl strašně moc věcí s logem Maple Leafs – dresy, plakáty, kartičky a tak podobně.

To pro vás musí být těžké půlstoletí... (Toronto vyhrálo Stanley Cup naposledy v sezoně 1966/67)
Děkuji za připomenutí. (usmívá se) V play off je to pro nás fanoušky vždycky složité, stejně tomu bylo i minulý rok, ale letos věřím, že už to vyjde.

V jednadvaceti jste zamířil na univerzitu v Novém Brunšviku. Co jste tam studoval?
Studoval jsem tam byznys a finance. Musel jsem tam dokončit spoustu předmětů, ale povedlo se mi to jen dvakrát u angličtiny a jednou u historie.

Takže jste univerzitu nedokončil?
Zatím ne. Studium jsem pak přerušil a soustředil jsem se na hokej. Teď už zase studuji a doufám, že studium do dvou let úspěšně dokončím.

Draftem do NHL jste neprošel..
Draftován jsem nebyl ani do OHL, takže to byla taková cesta do neznáma.

Bylo pro vás o to těžší se následně prosadit v kádru?
Určitě. Mladí hráči, kteří jsou draftovaní, to podle mého názoru mají daleko lehčí, ale tím se rozhodně nechci vymlouvat.

Dohromady jste pět let odehrál v AHL nebo ECHL, jaké zkušenosti jste tam získal?
V ECHL jsem dostal hodně prostoru na ledě, získal jsem herní sebevědomí a díky této zkušenosti jsem jako hráč mohl vyrůst na současnou úroveň. V AHL jsem se naučil, jak funguje tým, soutěž je o hodně víc týmová, v ECHL záleží víc věcí na individualitách. Takže mi ty roky pomohly v rozvoji mých herních dovedností, abych mohl udělat krok do Evropy. Je to moje první sezona za oceánem a moc si ji užívám.

Kdy jste se rozhodl pro krok do Evropy?
Blízko jsem byl už minulé léto, kdy kvůli covidu dostali v AHL ještě větší prostor mladší hráči, ale tenkrát jsem se rozhodl zůstat ještě rok v Americe a hrát ECHL. Tohle léto jsem si řekl, že už je čas na změnu a na konci srpna o mě projevila zájem Spišská Nová Ves, kde mě generální manažer rád přivítal, za což jsem mu vděčný.

Měl jste už minulé léto nabídky například ze Slovenska?
Ze Slovenska to nebylo. Přišly nabídky z Dánska i Velké Británie. To by byly možná lehčí soutěže, ale mě to příliš nelákalo, tak jsem zůstal ještě rok v ECHL.

Ve Spišské Nové Vsi jste se potkal s Branislavem Rapáčem, který oblékal dres Dynama. Bavil jste se s ním o Pardubicích?
Říkal mi, že to pro mě bude dobrý krok, v rozhodování mi určitě pomohl. Mluvil o hezkém městě, dobré hokejové organizaci. Chválil také výborné pardubické fanoušky.

Do Pardubic jste dorazil v pátek odpoledne. Už jste se byl podívat po městě?
Ještě na to nebyl čas. V posledních dnech jsme byli hodně na ledě. Několik kluků z kabiny miluje kávu, takže se tento týden rozhodně půjdeme podívat do nějaké místní kavárny a i do města.

Máte zajímavý profil na Instagramu, je to vaší zálibou?
Asi před rokem jsem se na Instagram vrátil po nějaké pauze. Musím uznat, že mě baví interakce s fanoušky. Snažím se jim zlepšit den, protože vím, jak oddaní všude po světě jsou. Je to taková moje hračka, třeba mi to vydrží i po kariéře.

Byl pro vás jeden z rozhodujících faktorů při příchodu do Pardubic i fakt, že v kabině již jsou vaši krajané Anthony Camara s Dennisem Robertsonem?
Nebyl to rozhodující faktor, ale rozhodně je příjemné, že tu jsou. Je to pro mě signál, že to tady dobře funguje. Proti Anthonymu jsem hrál kdysi v OHL a musím uznat, že se proti němu hraje opravdu těžce. Těším se, až se s nimi více poznám, stejně tak i s dalšími spoluhráči.

Právě probíhají olympijské hry, sledujete je?
Abych byl upřímný, tak příliš ne. Doufám, že si na ně najdu víc času. V neděli jsme byli skoro celý den v autobuse, tak jsem si večer pustil akorát seriál Office.