26.03.2007
Jan Hrabal, fotografie Vladimír Škorpík

Petr Koukal absolvoval vyšetření, jeho oko je snad v pořádku

Hrůzná scéna ve druhé třetině. Po zásahu holí Jána Muchy ve druhé třetině upaloval Petr Koukal ihned na střídačku, držel se za oko a mocně gestikuloval. Celé Budvar aréně bylo vidět, že je zle. Hodně zle. „Jel jsem podél mantinelu a soupeř to tam zavřel. Nahazoval kotouč zpátky do třetiny a já šel po mantinelu, aby to tam nemohl hodit a on, jak házel kotouč, tak pohyb holí dotáhl nahoru a jak jsem šel proti mantinelu, tak jsem dostal do obličeje,“ komentoval tento moment. Ihned po něm byl odvezen do českobudějovické nemocnice, zpět na stadion se s přelepeným a zašitým levým okem vrátil zhruba půl hodiny po skončení utkání.

Věděl jste hned, že se jedná o průšvih?
„Ano, okamžitě jsem se chytl za oko, protože jsem na něj neviděl. Musel jsem si ho promnout, abych něco spatřil.“

Viděl jste tedy rozmazaně?
„Ihned po nárazu jsem viděl tak tři milimetry světlo a na střídačce pak na půl oka. Po zašití normálně.“

Přemýšlel jste, že byste třeba raději zůstal na ledě?
„V žádném případě! Hned jsem valil na střídačku. Věděl jsem, že to není dobré.“

Krátce po nárazu, na fotografii je již vidět, že Petr Koukal se začíná chytat za oko, které zasáhla o pár okamžiků předtím hokejka protihráče.

Pak vás odvezli do nemocnice?
„Přesně tak. Absolvoval jsem všechna možná vyšetření. Snad to bude v pořádku, zítra a pozítří musím na kontroly.“

Máte naději, že byste nastoupil ve středu?
„To v tuto chvíli nevím. Uvidíme po konzultacích, ale věřím, že ano.“

Co vám všechno dělali v nemocnici?
„Rentgen, různé prohlídky. Trvalo to tak půl hodiny. Zašívali mi ještě víčko.“

Bolí vás to teď ještě?
„Ani moc ne. Tlačí mě to a slzí.“