Jiří Šejba: Chceme nadále hrát útočný hokej

„Chceme hrát útočný hokej stejně jako vloni. Z požadavků Akademie Českého svazu ledního hokeje to i vyplývá. Je to náročné, ale chceme dostávat soupeře pod tlak, ale zároveň nepropadat a dobře si obsazovat prostory. Z aktivního hokeje občas vyplývají chyby, ty také musíme omezit,“ říká trenér juniorů a sportovní ředitel HC ČSOB Pojišťovna Pardubice Jiří Šejba.

Jak odhadujete sílu letošní pardubické juniorky?
„Zdá se mi, že máme lepší partu. Kluci chtějí více pracovat, snad se to ukáže. Máme dva nové brankáře, uvidíme, jak jim to půjde. Důležitá bude i herní disciplína, vloni jsme dostávali příliš mnoho trestů, to také potřebujeme vylepšit.“

Jiří Šejba

Sportovní ředitel HC ČSOB Pojišťovna Pardubice vede tým juniorů. Ten se poprvé představí doma v malé hale v sobotu 8. září 2012 od 16.00 hodin v souboji s Vítkovicemi.

Máte dva nové gólmany – Daniela Chvostka a Otu Jeschkeho. Budete je chtít oba střídat?
„Pro začátek určitě ano. Uvidíme, jak se domluvíme, jsou zhruba na stejné úrovni. O maličko lépe se mi zatím jeví Ota Jeschke, proto bude chytat v prvním utkání na Slavii. V průběhu předzávodního období podávali oba výborné výkony.“

Chcete, aby během sezony vykrystalizovala jasná jednička?
„Chci mít dva kvalitní gólmany, kteří budou oporami týmu. Plánuji, že vždy jeden odchytá zápas, pak si odpočine a nažhaví se na další zápas. Oproti loňsku by to mohlo být výhodou, Marek Langhamer chytal šest sedm utkání v řadě a pak měl pauzu, to muselo být spolu s cestování fyzicky i psychicky náročné. Předpokládám, že oba brankáři budou více nažhaveni a budou mít větší chuť se ukázat.“

Tým prošel výraznější obměnou. Proč?
„Vloni jsme hráli s ročníkem 1992, ten byl zastoupen ve větším množství. Teď máme sedm hráčů ročníku 1993 a ti musí převzít vůdčí roli v týmu. Na nich to nyní bude stát, přišli k nim noví obránci ročníku 1994 jako Luděk Pilný, Michal Petira nebo Lukáš Vácha z Trutnova. V útoku máme Jakuba Řezníčka, Lukáše Bureše, Honzu Veselého nebo Dominika Zelingera s Honzou Schneiderem. Jsou to dobří kluci, pochopili, co po nich chci, a uvidíme, jak to budou aplikovat. Hlavní bude vyplývat z toho, že jsou lepší parta oproti vloni.“

Ročník 1993 musí převzít vůdčí roli

Někteří hráči ročníku 1994 už vloni nakoukli do juniorského týmu…
„To je samozřejmě fajn. Michal Petira s Honzou Veselým za nás hráli více zápasů, ostatní jedno dvě utkání. Ve všech třech mládežnických extraligových kategoriích máme nastavený shodný režim, přechod tak není tolik náročný.“

Na soupisce máte Kanaďana Dana Robertsona. Jak jste ho získali?
„Tohoto obránce doporučil náš bývalý hráč Radim Haupt. Přišel s tím, že by tady rád působil, že má dobré parametry a má vysokou tréninkovou morálku, což by mohlo přinést do týmu něco nového, aby se kluci naučili pracovat sami. V tréninku prokazuje důraz ve střele a v osobních soubojích. Chybí mu herní pohoda, v organizaci hry byl jinak nastavený, trochu tam tápe, ale na to je ještě čas. Tento člověk může týmu přidat to, co zatím nemá.“

Jednotlivé ročníky v juniorském týmu Pardubic

• 1992: 4 hráči
• 1993: 10 hráčů
• 1994: 12 hráči

Nemá problém s komunikací se spoluhráči?
„Já se s ním domluvím v pohodě, anglicky umím. Co se týče hráčů, tak kluci mají ve školách angličtinu, tak si ji mohou zkusit i na stadionu, je to jedině dobře. Hovorová angličtina jim třeba půjde snáze oproti té ve škole, kde se klade důraz na gramatiku. Daniel tady bude celý rok, třeba i on pokročí v češtině. Do týmu dobře zapadl, jeho přítomnost má přínos i pro nás, tak proč ho tady nemít? Nechci zatracovat naše kluky, rád bych měl tým složený pouze z ‚Pardubáků‘, ale motivace u malých dětí už není taková, dost sportů nám bere talentované kluky, tak musíme jít i touto cestou.“

Na nábor se ale každoročně hlásí mnoho malých dětí…
„Snažíme se jít dětem i rodičům naproti a pracovat na tom, že vytvoříme klub, který bude stavět na patriotismu, že tady budou kluci z Pardubic. Ale všechno nejde hned.“

Co by mělo být největší letošní devízou vašeho týmu?
„Parta! Podívejte se na českou reprezentaci na mistrovství světa v roce 2010. Ta nejela v nejsilnější sestavě, ale dali do kupy super mančaft a ten vyhrál zlato. To je jedna z věcí, která je v kolektivním sportu důležitá. Kolikrát zanikne talent, když hráč nehraje pro tým a nespolupracujeme. Je-li v mužstvu parta, tak tyto atributy jsou ve prospěch kolektivního sportu.“

A jak se těšíte vy?
„Ze začátku má každý trochu obavy, jak vstoupíme do soutěže. Pracovali jsme na kondici a herních činnostech, do kluků jsme toho dali dost. Všechny týmy se chtějí ukázat, mají sílu a je to takový syrový hokej. Občas hrají junioři jako utržení koně a uteče jim disciplína. Uvidíme, jaké to bude, klukům každopádně věřím.“