Brňan Vladimír Nadrchal nedá na rodné Pardubice dopustit

„Jsem rodilý ‚Pardubák‘ a když se z ČEZ Areny podívám ven, tak zahlédnu náš byt. Do Pardubic se vracím rád a jezdím sem poměrně často. Jsem potěšen, že i když jsem tady odehrál bídné dvě sezony, tak si na mě klub vzpomene při kulatých narozeninách a ocení mě,“ řekl Vladimír Nadrchal.

Byl jste se podívat na výstavě „90 let hokeje v Pardubicích. Jak se vám líbí?
„Nádhera! Celá expozice je perfektně připravena, je to vynikající vzpomínka na lední hokej a jeho historii. Pardubický hokej má bohatou historii a zaslouží si takové uznání. Tady je mnoho osobností a je bezvadné, jak to je celé poskládané. Jen tak dál!“

Jak dlouhý čas jste strávil na výstavě?
„Byl jsem na ní dvě hodiny a málem mi nestačily. Stále bylo co dělat a dívat se. Je pouze škoda, že se nezachovalo více dokumentů z dřívějších dob. Ale za to my nyní nemůžeme. Doma jsem objevil fotografie z dob otevřeného stadionu v Pardubicích, kdy jsem chytal za dorost. Obrázky jsou velmi malé… Víte, já se v minulosti příliš nehrabu, mám to v krabici.“

V době vašeho působení dorostu postupoval v roce 1950 tehdejší Sokol Pardubice do nejvyšší soutěže, že?
„Tak to bylo! To jsem vlastně začínal. V sezonách 1955/1956 a 1956/1957 jsem chytal za A tým a poté přestoupil do Brna na vojnu. Po ní jsme se dohadovali, abych se vrátil do Pardubic.“

Proč jste zůstal na jihu Moravy?
„V Brně byl dobrý mančaft a ke vší úctě k Pardubicím zde byly lepší podmínky. Navíc v Pardubicích chytal Vladimír Dvořáček… V roce 1960 jsme byli spolu na zimní olympiádě a chytali jsme za národní mužstvo. Bylo asi pro oba výhodnější, že jsem pokračoval v Brně.“

Tipoval jsem, že Pardubice se dostanou do play off

Jak jste tedy vnímal zápas Brna s Pardubicemi?
„Pocity byly takové smíšené… Někdy jsme prohráli, jindy prohráli. Víte, Kometa na Pardubice nikdy moc neuměla. Je to zvláštní, tehdy to bylo opravdu markantní. Některé zápasy mi vyšly, jiné moc ne. Člověk se vždycky snaží proti svému týmu vytáhnout.“

Ještě nedávno jste působil coby trenér brankářů. Jak velikou proměnou prošla gólmanská výstroj?
„Udělal se obrovský progres, to snad ani není možné! Vždycky jsem si přál, to je tak pět let dozadu, že bych si to rád zkusil v dnešní výstroji a postavit se do brány. Zajímá mě, jak by se mi chytalo.“

A skamarádil byste se s helmou?
„To asi ne. Nutnost je taková, nic jiného vám nezbývá. Já jsem chytával v takové škrabošce, zaplaťpánbůh za ni! Brankáři jsou dnes v podstatě nezranitelní. Celý sport je dneska rychlejší, vše je z dokonalejších materiálů, ale postavení brankáře a předvídavost fungují pořád.“

V Brně panuje mýtus, že Kometa na Pardubice neumí

Jak se nyní bavíte hokejem?
„Do letoška jsem nevynechal jediný domácí zápas Komety, v poslední době se dívám spíše v televizi. Teď hrála Kometa play out a to je fakt za trest, nikomu to nepřeji. Jsem rád, že se zachránila.“

Sledujete i Pardubice?
„Určitě ano! V závěru jsem to dost prožíval, on to byl vlastně boj mezi Pardubicemi a Brnem o postup do předkola play off a nakonec jsem správně odhadl, jak to dopadne. Tipoval jsem, že vyhrají Pardubice v tomto pomyslném souboji o postup do předkola play off.“

Opravdu?
„Cítil jsem to tak. Přijde mi, že v Brně panuje jakýsi mýtus, že Kometa na Pardubice zkrátka neumí.“

Soudě dle posledních výsledků to je pravda…
„Vzpomeňme na poslední finále, tam se to houpalo, ale urvaly ho Pardubice, něco na tom bude.“

Ale finále jste si užil, ne?
„Bylo to super! Jsem považovaný za Brňana, mám ocenění od pana primátora. Přiznávám se, že jsem více přál Kometě, ale pardubické vítězství mně vůbec nevadilo, naopak jsem byl rád, že vyhrálo moje rodné město. V Brně jsem zůstal a už se nejde vrátit, jsem tam zkrátka doma…“