logo 70 MLÁDEŽ
arena logo Facebook Tacebook YouTube Instagram
28.07.2020
Redakce

Hráči i trenéři odvedli skvělou práci, říká o přípravě juniorů navrátilec ze Švédska Adam Nedelka

Na led kromě A-týmu vyjeli už i junioři, nejstarší mládežnická kategorie Pardubic. Mezi svěřence Richarda Krále patří také osmnáctiletý hokejista Adam Nedelka, který se domů vrátil ze švédského Lidingö. Člen širšího kádru mládežnické reprezentace v rozhovoru popisuje letní přípravu a budoucí program juniorů, kamarádství s Filipem Zadinou, ale i to, čím se liší severský hokej od toho českého.

Adam Nedelka je odchovancem pardubického Dynama, před minulou sezonou se ale rozhodl zkusit štěstí ve švédském klubu Lidingö Vikings, kde společně s ním pod trenérem Otakarem Vejvodou působilo hned sedm Čechů. Mezi nimi i synové Josefa Marhy, Martina Altrichtera nebo Petra Tona.

Po roce stráveném v tamní nejvyšší dorostenecké soutěži se však Nedelka vrací zpět do Pardubic, kde chce společně s juniorským mužstvem navázat na předchozí úspěšný ročník. „Cíle jsou pořád stejné, hrát co nejlepší hokej a vyhrávat,“ říká odhodlaně.

Jak hodnotíte své působení ve Švédsku?
Jsem za něj moc rád, myslím, že mi to hodně pomohlo, jak po hokejové stránce, tak i po životní. Hlavním jazykem v kabině byla angličtina a trenér Vejvoda nám tam zařídil hodiny švédštiny, kam jsme docházeli dvakrát týdně. Takže jsme se i naučili alespoň trochu švédsky. Studoval jsem na dálku sportovní gymnázium tady v Pardubicích, tudíž jsem se tam mohl soustředit jen a pouze na hokej, což bylo super!

Proč jste se tehdy rozhodl odejít?
Už odmala jsem tam jezdíval na kempy a vždycky mě to tam táhlo. Jedním z mých snů bylo zahrát si právě ve Švédsku. A zároveň jsem se chtěl zdokonalovat po hokejové stránce, což si myslím, že se povedlo.

Jaké jsou podle vás největší rozdíly mezi Českem a Švédskem?
Švédský hokej byl rychlejší a technicky vyspělejší než ten český. Co se týče života, tak Švédové mají jinou mentalitu než my Češi, což je asi ten největší rozdíl. Všechno berou více v klidu, jsou zkrátka uvolněnější. Trenéři při hře na hráče neřvou, místo toho vysvětlují, co šlo udělat lépe. Chyby jim nevadí. Pokud se z nich člověk dokáže poučit, tak mají svůj účel. Odlišný je také přístup švédských hráčů k tréninku, všechno dělají stoprocentně naplno.

Jak si užíváte návrat do svého mateřského klubu?
Je to fajn být zase doma, kluci mě přijali v kabině hezky, myslím si, že jsem zapadl dobře do týmu.

Juniorské mužstvo letos prochází velkou obměnou, kromě několika hráčů ročníku 2000 odchází i reprezentant Michal Rouha (Finsko) nebo lídr bodování Ondřej Rohlík (USHL). Jaké jsou tedy cíle týmu do příští sezony?
Určitě je škoda, že tady kluci nebudou hrát, bude to pro tým ztráta. Cíle jsou ale pořád stejné, hrát co nejlepší hokej a vyhrávat! Doufám, že se nám bude dařit.

Na druhou stranu jste se vrátil vy, ze zámoří Michal Trejbal a věkově teď do juniorů budou patřit i nadějní dorostenci ročníku 2003. Myslíte si, že společně dokážete nahradit hráče, kteří odcházejí?
Myslím si, že navzdory ztrátám máme dost dobrý tým na to, abychom hráli vysoko. Michal i mladší kluci nám v tom hodně pomůžou. Naskočit do zápasů juniorky by teoreticky mohl i Tomáš Zeman, který se z Finska vrátil do A-týmu. Pokud by to vyšlo, bylo by to super.

Osmnáctiletý Nedelka je členem širšího reprezentačního kádru. Zdroj: Facebook Juniorský hokej

Jak letos probíhala letní příprava v Dynamu?
Stejně jako každý jiný hráč nemám moc v oblibě suchou přípravu, ale je to důležitá součást hokeje. Letos jsme se hodně soustředili na vytrvalost, kterou jsme si zpestřili i výběhem na Kunětickou horu. V posilovně jsme dostávali do těla od pana Mocka, ale došlo i na různé herní tréninky. Všichni hráči i trenéři Král a Dvořák odvedli dobrou práci.

Chystal jste se předtím i individuálně?
Během doby, kdy bylo nejvíc případů koronaviru (březen, duben) jsme všichni trénovali individuálně. Hned poté, co opatření povolila, tak začala společná příprava.

V Pardubicích byla letos k dispozici ledová plocha nezvykle brzy, využívali ji kromě A-týmu i junioři?
Ano, během tří týdnů v červnu jsme, ještě během letní přípravy, chodili na led dvakrát týdně. Poté bylo týden volno, 14 dní jsme se chystali individuálně a nyní už každý den společně trénujeme na ledě.

Kolik hráčů má trenér Richard Král k dispozici? Vzhledem k tomu, že do juniorů nyní patří hráči tří ročníků (2001, 2002, 2003), musí být konkurence vysoká…
Trenér Král má k dispozici 6 formací, tím pádem je konkurence na trénincích veliká. V mužstvu zůstanou na sezonu lajny čtyři, zhruba deset lidí tak bude muset na hostování nebo střídavé starty.

Co je v plánu juniorky na nadcházející měsíc? (pozn.: soutěž začíná 4. září – Juniorská Liga Akademií)
Máme 12 přípravných utkání a na programu je i domácí turnaj tady v Pardubicích, který je 15. a 16. srpna.

S trenérem Králem jste téměř sousedi, stejně tak jako s Filipem Zadinou. Jak moc jste spolu v kontaktu?
S Filipem jsem v kontaktu neustále, jsme velmi dobří kamarádi a vyrůstali jsme spolu odmala. Navzájem si fandíme a během sezony si píšeme. S panem Králem se občas potkáváme v Srchu na fotbalovém hřišti, ale i když ho znám dlouho, je to pro mě pan trenér, stejně jako pro všechny ostatní v týmu.

Sledoval jste během loňska Pardubice i na dálku?
Samozřejmě že sledoval. Fandil jsem jak A-týmu, tak juniorce.

Co je vaším osobním cílem do budoucna?
Rád bych nakoukl do A-týmu, ale teď chci hlavně pomoci juniorce. Chci, aby se nám dařilo, a abychom dokázali pokračovat v dobrých výkonech z loňského roku, kdy junioři skončili druzí v nadstavbové skupině.

A váš hokejový vzor?
Nikoho konkrétního nemám, na vzory si moc nepotrpím, ale rád sleduji P.K. Subbana.