10.04.2012
Jan Hrabal

„Chtěl jsem to klukům odčinit“

PARDUBICE — Skvělý zápas s jedním z nejhorších momentů kariéry. Brankář HC ČSOB Pojišťovna Pardubice Martin Růžička si prošel očistcem, aby skončil v ráji. Pardubicím vychytal první finálovou výhru v nájezdech.

Jak šly nájezdy
Stav Popis samostatného nájezdu
0:0 Role exekuce se ujal jako první Martin Bartek. Popojel si do strany, ale na Hoviho si nepřišel.
0:0 Za Brno se rozjel Tomáš Svoboda. Jeho bekhendová klička vypadala nadějně, nakonec ji ale nedotáhl do zdárného konce.
0:0 Tomáš Zohorna si najel do palebné pozici a trefil tyčku!
0:0 Druhou sérii zakončoval Tomáš Divíšek. Ten si položil Martina Růžičku, poloodkrytou klec ale z ostrého úhlu netrefil.
1:0 Petr Koukal se rozjel k dalšímu nájezdu, udělal parádní blafák, kterým vykoupal Hoviho a rozvlnil brněnskou síť!
1:0 Leoš Čermák musel dát, avšak puk poslal pouze do připravené lapačky Martina Růžičky.

„Na video toho gólu na 4:4 jsem se nedíval a ani se koukat nebudu,“ nechal se slyšet pardubický brankář po skončení utkání, které vstoupilo do historie: Pardubice poprvé porazily Kometu v samostatných nájezdech, stalo se tak ve 147. vzájemném utkání v naší nejvyšší hokejové soutěži.

Co jste při obdržené brance na 4:4 udělal špatně?
„Nechtěl jsem si nechat skočit přede mnou, tak jsem si pro něj sáhl. Bohužel spadl a skončil v bráně.“

Co vám v ten moment blesklo hlavou?
„Ihned jsem cítil, že to klukům musím vrátit, že nemohu dostat takový gól, navíc ve finále. Věděl jsem, že to stejně vyhrajeme!“

Vychytal jste přitom spoustu šancí…
„Právě proto jsem si říkal, že nemůžeme prohrát. Cítil jsem, že vyhrajeme jakkoliv. Věřil jsem i na nájezdy, už kvůli lidem.“

Kluci vás podporovali po tomto momentu v závěru třetí třetiny?
„Určitě! Podrželi a hecovali mě. Chtěl jsem to odčinit a vyhrát. Kvůli všem po takové brance.“

Nemohl jsem v nájezdech dostat gól

V nájezdech jste si počínal docela suverénně. Koumal jste, kdo na vás jede?
„Vůbec jsem o tom nepřemýšlel, vždycky jsem se podíval, zda drží hokejku nalevo, nebo napravo. Věděl jsem, že v nájezdech nemůžu dostat gól. Prostě nemůžu!“

Sasu Hovi byl před nimi docela živý, vy jste se naopak v klidu projížděl…
„Tak on se musel rozcvičit a zapracovat se. Nechytal celý zápas, tak asi proto.“

Co vám létalo během nájezdů hlavou, určitě jste věděl, že v sezoně nebyla jejich bilance kdovíjaká…
„Myslel jsem pouze na jediné: vrátit klukům ten gól na 4:4. Přemýšlel jsem pouze o tom, že je vychytám.“

A jak vám bylo, když Leoš Čermák ve třetí sérii trefil vámi vystřelenou lapačku?
„To bylo pro mě zadostiučinění, že jsem to klukům vrátil. Máme za sebou první vítězný zápas, ale v úterý jedeme nanovo. Nic nás nesmí ukolébat.“

Takže jste slavil do půlnoci?
„Nic takového! V hlavách si zápas užijete, ale v úterý musíte hrát tak, jako kdyby se nic nestalo. Musíme být stoprocentně soustředění.“

Musíme hrát lépe. Jako v semifinále!

Bezprostředně po skončení utkání jste vzal chycený puk z lapačky a hodil jej do hlediště. Někomu známému?
„Měl jsem obrovskou radost, to nebylo cíleně. Snad má někdo pěkný suvenýr z prvního finále.“

K nájezdům ale vůbec nemuselo dojít. Kometa vždycky srovnala bezprostředně po vaší brance. Bylo to hodně deprimující?
„To byla veliká škoda, hodně nás to mrzelo. Je to finále, neměli bychom jim takhle dovolit srovnat.“

Dvakrát se Kometa prosadila po přihrávce zpoza brány a střílel proti vám neobsazený hráč…
„V těchto momentech se všichni musíme podpořit, abychom tomu zabránili. To byly laciné branky, které by nás příště mohly mrzet. Musíme hrát lépe a podat výkon jako v semifinále.“

Při něm bylo ve vašem brankovišti veliké horko. Jak vám bylo při finále?
„Rozhodčí to dobře pohlídali, zezačátku tam docela chodili, ale správně to posuzovali a nedopustili to, co s Libercem.“