Redakce
Vzpomínám na dva pardubické tituly, hlásí Kousal po čtyřstém extraligovém zápase
Při pondělní výhře 3:2 po prodloužení na chomutovském ledě proti Karlovým Varům sice Robert Kousal nebodoval, i tak byl pro něho poslední zápas předkola speciální. Pardubický útočník totiž dosáhl na metu 400 odehraných zápasů v české nejvyšší soutěži. Šikovný forvard navíc všechny nastřádal v dresu Dynama: „Když jsem se vracel ze zahraničí, tak jsem za jiný klub ani hrát nechtěl,“ svěřil se Kousal po svém jubilejním utkání.
Čtyřstý zápas v nejvyšší soutěži pro vás asi nemohl dopadnout lépe, že?
Jednoznačně. Jediné, co jsem si přál, bylo vítězství a postup do čtvrtfinále.
Jak hodnotíte poslední zápas předkola s Karlovými Vary?
Byl to hodně těžký a soubojový zápas. Vary mají velmi rychlé bruslaře, takže to byl fyzicky náročný zápas, hodně jsme se vydali a jsme rádi, že nyní budeme mít alespoň krátké volno.
Trenéři vás vrátili do lajny s Adamem Musilem a Anthonym Camarou, jak se vám s nimi hraje?
My jsme na sebe zvyklí, už víme, co máme od sebe čekat. Jediná změna byla, že já jsem hrál na centru a Adam se posunul na křídlo. S kluky se mi hraje dobře a myslím, že jsme to dneska zvládli dobře.
Dosáhl jste na metu 400 zápasů v Tipsport extralize, všechny jste odehrál v dresu Pardubic, co to pro vás znamená?
Znamená to pro mě opravdu hodně. V Pardubicích jsem od patnácti let a jinde jsem v Česku seniorský hokej nehrál. Jsem rád, že jsem tohoto milníku dosáhl právě tady. A doufám, že jich bude ještě více.
V porovnání s jinými hráči není 400 zápasů v extralize úplně velké číslo, umocňuje ale váš pocit, že jsou všechny v pardubickém dresu?
Do zahraničí jsem odcházel hodně mladý, byl jsem tam pět sezon. Jinak bych měl samozřejmě daleko víc zápasů, určitě jich chci ale ještě hodně přidat. Když jsem se vracel ze zahraničí, tak jsem za jiný klub ani hrát nechtěl. Tenkrát to tu bylo v hnoji, ale chtěl jsem Pardubicím pomoci a věřil jsem, že se to vrátí do starých kolejí. A už je to doufám tady.
Probleskly vám hlavou vzpomínky na extraligové začátky?
Vůbec jsem o tom, že dnes odehraji 400. zápas, nevěděl. Dozvěděl jsem se to asi hodinu před zápasem, a to už jsem se soustředil jen na utkání. Ale když jsem viděl připravené video, tak jsem si vzpomněl na hodně věcí. Určitě si vzpomenu na dva extraligové tituly.
Snažíte se jako zkušený hráč předávat zkušenosti mladším?
Já nejsem takový typ hráče, abych radil mladším, jak mají hrát. S mladými kluky mám dobrý vztah, ale do role mentora se nepasuji.
Jak tedy berete svoji roli v kabině?
Už jsem starší hráč a měl bych být lídr hlavně na ledě. Nejsem na nějaké motivační řeči před zápasem, to nechávám ostatním starším klukům, kteří to v sobě mají. Já se raději soustředím na svůj výkon na ledě. Neznamená to ale, že nejsem týmový hráč, prostě v sobě nemám toho motivátora.
Pár zápasů v letošní sezoně jste byl asistentem kapitána...
To bylo kvůli zranění Honzy Koláře. V tu chvíli jsem byl asi nejstarší a dařilo se mi na i ledě, tak mi to dali. Vůdčím typem jsem byl spíš na ledě, než v kabině.
Bylo pro vás áčko na dresu speciální?
I když to bylo jen dočasné, tak to samozřejmě byla pocta. Být asistentem kapitána v Dynamu pro mě znamená hodně.
V předkole jste se dostali na vítěznou vlnu. Mohou vám tyto zápasy navíc nakonec pomoci?
Paradoxně si myslím, že to je pro nás lepší. Získali jsme sebevědomí a díky tomu, že jsme vyhráli 3:0, tak máme i víc času na regeneraci.
S Pardubicemi máte dvě zlata a jeden bronz. Cítíte, že tyhle zkušenosti dokážete zužitkovat na ledě?
Snažím se to nějak zužitkovat, ale tenkrát jsem byl mladý a moc jsem nehrál. Play off je úplně jiná soutěž. Je to víc agresivnější a na všechno je mnohem méně času.