Redakce
Vojtěch Nečas o svém prvním derby, připojení k A-týmu, soustředěních v Polsku i brankářském prostředí
Vojtěch Nečas působí v Pardubicích od roku 2016. Za Dynamo odchytal nespočet utkání v mládežnických kategoriích, připsal si dokonce několik startů za A-tým. Nyní už devatenáctiletý gólman trénuje s prvním mužstvem. V rozsáhlém rozhovoru odchovanec poličského hokeje zavzpomínal na soustředění v Polsku, zhodnotil dosavadní výkony Pardubic, ale také přiblížil čtenářům tréninky pod novým koučem brankářů.
Vojto, před rokem jste v rozhovoru pro klubový web řekl, že dalším cílem je dostat se do A-týmu. Nyní jste variantou číslo tři v brance Dynama. Tak co se od té doby změnilo?
Pořád jsem junior, takže být trojka v A-týmu je skvělý pocit. Ale musím na sobě stále hodně pracovat, abych se dál posouval a byl lepší a lepší. Mým cílem je prosadit se v dospělém hokeji.
Trénovat s A-týmem musí být určitě velká motivace a především škola. Juniorská soutěž je však pozastavena, jak hodně chybí zápasová praxe?
Za tréninky s A-týmem jsem moc rád, pořád jsem mladý a mám se hodně co učit. Zápasová praxe samozřejmě chybí nejvíc. Trénovat se může sebevíc, ale zápas nenahradí žádný trénink.
Určitě jste ocenil možnost odcestovat s prvním týmem do polské Svídnice, kde Dynamo absolvovalo dvě soustřední z důvodu vládních nařízení, že?
Všichni jsme byli rádi, že už nebudeme muset trénovat jen na suchu, ale budeme moci vyjet zase konečně i na led. I když to nebylo u nás, ale v Polsku.
Jaké bylo po té pauze a trénincích na suchu opět vyjet na led?
První trénink jsme se do toho museli trochu dostat, když jsme nějaký čas nemohli být na ledě. Pak už to bylo docela v pohodě a bylo skvělé být na ledě.
Trénovalo se téměř celé dny. Bylo to náročné?
Každý den jsme měli dva tréninky na ledě plus posilovnu, abychom se dostali zase zpět do formy a kondice, takže to bylo dost náročné. Myslím si, že s tím musel počítat každý.
Zbytek času jste museli trávit na hotelových pokojích. Jak jste se s tím vyrovnával?
Já jsem byl rád, když jsem si mezi tréninky mohl na chvíli lehnout do postele, pustit si seriál a odpočívat. Tohle speciálně pro mě nějaký větší problém nebyl.
Čím jste se nejčastěji krátili dlouhou chvíli?
Občas jsme se šli s klukama projít, někdo si dovezl Playstation. Další zase hráli karty nebo jsme se společně sešli na jednom z pokojů a koukali na fotbal.
O to víc vás musel těšit návrat extraligy?
Určitě. Když už jsme jeli na led do Polska, tak jsme si přáli, aby se to i u nás co nejrychleji rozběhlo a začalo se hrát.
Asi se shodneme, že restart nebyl z pohledu Pardubic zcela ideální. V čem vidíte příčinu?
Ideální rozhodně nebyl. Tuto otázku si v týmu klade každý. Těžko říct, proč se nám nedařilo vyhrávat zápasy. Snažíme se to každým zápasem změnit. Snad se nám povede nastartovat a konečně se dostaneme na vítěznou vlnu.
Přitom přípravný Generali Česká Cup vám vyšel skvěle. Pardubice došly až do finále. Co se změnilo?
Příprava vyšla skvěle, dávali jsme hodně gólů, málo dostávali. Říkali jsme si, že takto chceme hrát i nadále v sezóně. Zatím to ale vypadá jinak. Ale já věřím, že se to brzo změní a začneme vyhrávat.
Vy jste tehdy nastoupil do skupinové fáze turnaje. Odchytal jste derby proti hradeckému Mountfieldu. To asi musely pracovat nervy?
Na ten zápas nikdy nezapomenu, měl jsem velkou trému. Přeci jen to bylo moje první velké derby v životě.
Byl to pro vás zatím největší zápas, ve kterém jste nastoupil?
Rozhodně ano. Sice to byl jen přípravný turnaj, ale já jsem byl nadšený, že jsem dostal možnost si zachytat zápas, navíc derby proti Hradci. Mrzí mě, že jsme v zápase nakonec nedokázali zvítězit, ale utkání jsem si strašně užil. Musím na sobě ještě hodně zapracovat a doufám, že časem ty zápasy budou přibývat.
Zpátky k aktuálnímu dění. Do organizace Dynama přišel nový trenér brankářů se zkušenostmi ze zámoří. V čem se teď tréninky liší?
Těch tréninků s novým trenérem zatím nebylo mnoho, takže je těžké říct, v čem se liší. Určitě více bruslíme, hodně spolu komunikujeme. Nový trenér nám má co předat i pomoci psychicky.
František Brázdil v rozhovoru pro klubový web sám zdůrazňoval, že je třeba pracovat na psychice.
Hlava je nejdůležitější věc, takže nám to určitě pomůže. Pokud má někdo nastavenou hlavu tak, že si nevěří nebo se bojí, že něco pokazí, nikdy nemůže nic vyhrát. Ideální situace, když trenér dokáže připravit tým do zápasu po fyzické i psychické stránce.
Dynamo za poslední rok prošlo několika změnami. Do týmu přišli noví lídři. Jaké je sdílet kabinu s takovými osobnostmi?
Super pocit. Jsem rád, že můžu být v kabině a trénovat s hráči, na které jsem dřív koukal na stadionu nebo v televizi, když hráli za národní tým.
A co zkušenější kolegové Pavel Kantor a Milan Klouček? Sedli jste si?
Kanty s Kloudym jsou oba super kluci. Oba mi mají co předat a můžu se od nich dost naučit. Rozumíme si mezi sebou a navzájem se podporujeme.