Jan Hrabal
Vladimír Bezdíček chodí i na mládež a užívá si důchod
PARDUBICE — Za Teslu Pardubice odehrál více než osm set utkání, v roce 1981 převzal od Bohuslava Šťastného kapitánské céčko, které měl na trikotu přišité pět let. Bývalý obránce a mistr ligy z roku 1973 Vladimír Bezdíček slaví dnes pětašedesáté narozeniny. Klub HC ČSOB Pojišťovna Pardubice mu k nim popřál během nedělního utkání s Libercem.
„Jsem rád, že si na mě klub vzpomněl a ocenil mě. Potěšilo mě to. Žiju spokojeně v důchodu, když mám možnost, tak se rád přijdu na hokej podívat. Občas to nestíhám, snažím se ale také sledovat mládež,“ uvedl Vladimír Bezdíček, který po skončení tuzemské hokejové kariéry hrál v Bosně Sarajevo a po návratu do tehdejšího Československa se přes Kolín vrátil do Pardubic k mládeži a krátce s Petrem Hemským v sezoně 2005/2006 trénoval také A tým.
Vladimír Bezdíček stále sleduje pardubický hokej, pokud mu to volno dovolí, tak chodí i na mládež. „Máme šikovné kluky. Vždy je z čeho vybírat pro vyšší kategorie, to je jen dobře. Stále dochází noví hráči, aby zvyšovali konkurenci, která je důležitá,“ poznamenal Vladimír Bezdíček.
Rukama mu prošel třeba Michael Špaček. „Jeho jsem trénoval v osmé třídě a už tehdy si je vodil. Věkem je starším dorostencem a hraje za A tým. Tehdy jsme kluky až tolik neposouvali, maximálně o rok. Ale až takové skoky tehdy nebyly,“ řekl bývalý kouč Pardubic.
Trénování mládeže bylo fajn
Tvořivý obránce působil v pardubickém A týmu v letech 1971 až 1986, přestávku si dal pouze v sezonách 1978/1979 a 1979/1980, které strávil v Košicích. Může se pochlubit mistrovským titulem z roku 1973, na ten druhý o rok nedosáhl, z Pardubic odešel ve svých šestatřiceti letech.
„Tehdy to nebylo jako dneska, kdy se na věk až tak nehledí a kluci hrají i do čtyřiceti let. Dříve na nás v pokročilejším věku i zapískali, co tam děláme, nebo pokřikovali. Do třiceti to brali, pak už jsme byli staří,“ pousmál se.
V tehdejší době navíc nebyly tak kvalitní podmínky pro regeneraci. „My bychom to možná také vydrželi, ale spíše nám to dříve dávali více najevo. Já jsem se necítil špatně, nabídli nám jít ven v pozdějším věku, tak jsem hrál alespoň v Jugoslávii, ale to bylo o ničem,“ nechal se slyšet.
Vladimír Bezdíček strávil pak nejvíce hokejových let u pardubické mládeže. „To mě moc bavilo! U dětí je to fajn, na trenéry není takový tlak a navíc vám pod rukama projde řada výborných kluků,“ poznamenal. Závěr sezony 2005/2006 strávil na střídačce A týmu. „To jsem ale prolétl rychlovlakem!“ usmál se.
Úplný rozhovor s Vladimírem Bezdíčkem si budete moci přečíst v nejbližším vydání magazínu PUK k domácímu utkání s Karlovými Vary.