Jan Hrabal
VIDEO: Chci být u úspěšnějšího výsledku, říká Petr Mocek
PARDUBICE — Do závěrečné třetiny se přehoupla suchá fáze letní přípravy hokejistů Dynama. Pardubickému A týmu ordinuje dávky nejen v posilovně kondiční kouč Petr Mocek. „Nyní trénujeme tvrdě na bázi, že v pondělí, středy a pátky máme velmi intenzivní tréninky, v úterý a čtvrtky se věnujeme trošku volnějším disciplínám, kdy se zaměřujeme na prvky odrazové síly, co se dolních končetin týče. Potom přecházíme do posilovny, kde pracujeme na vrchních partiích. Zaměřujeme se na zvětšení síly a objemu,“ přibližuje aktuální program svěřenců.
Letní příprava odstartovala v Pardubicích hned na počátku května, nyní se blíží její závěr, a to koncem června. „Nyní jsme ve finální podobě, kluci jedou na krev. Tím, že zvyšujeme hmotnosti zatížení, tak mají sami kontrolu nad tím, že pracují kvalitně a intenzivně,“ pokračuje pětatřicetiletý trenér.
Kde všude trénujete?
„Využíváme Letní stadion u Tipsport areny, kde taháme saně, to hráče baví. Chodíme na písek v areálu Univerzity Pardubice, zde pracujeme na odrazové části, krásně aktivujeme plosky nohou a kotníky, které přes sezonu nejsou tolik funkční. Využíváme hodně posilovnu a schody v hlavní hale.“
Máte vůbec prostor pro hry?
„Není to tak, že bychom půl hodiny hráli fotbal, ale občasné proložení na uvolnění nějakou hrou je fajn. Nejde být jen slepě koncentrovaný na činnost, kterou děláme.“
Na Letním stadionu jste trénovali i v dešti. Jaké to bylo?
„Počasí nám ale celkově vychází hezky. Trénink v dešti byla nádherná ukázka morálně volních vlastností a smekám před našimi hráči, jak se s tím poprali. To se nám velmi líbilo. Kluci šli přes své hranici: tahali těžká břemena v dešti. To, co předvedli, byla výborná práce!“
I vy jste pěkně zmoknul…
„Musím jít příkladem, ještě před pár lety jsme byli spoluhráči. Kluci musí vidět, že ani já nejsem z cukru, je nutné je hnát a motivovat. Takové akce kvitují.“
Dvě menší skupiny jsou ku prospěchu věci
Proč jsou hráči rozděleni do dvou skupin?
„Sám jsem nechtěl trénovat ve větším počtu, neboť chybí kontrola a individuální přístup. Uděláte-li trénink pro spoustu hráčů, nestíháte. Takhle mám pěkně dvě malé skupiny, tady mi hráč řekne, že něco není dobré, dokážeme hned reagovat obměnou cvičení. Klukům to takto vyhovuje, mně také. Ve finále je to ku prospěchu výsledku, za kterým jdeme.“
Jak tedy vypadá tréninkový den hráče?
„Vezmu-li pondělek, co byl, tak se sejdeme ráno, uděláme zhruba půlhodinovou rozcvičku, snažím se kluky po víkendu zapracovat, aby byli po víkendu rozcvičení. V loňském roce jsem nechal vyrobit čtyřicetikilogramové saně, na které přidáváme závaží, ty nám komplexně procvičí všechny svaly, dáváme do toho sprint. Kluci mají pětadvacet metrů dlouhou dráhu, táhnou saně před sebou tam a zpět. To je krásná práce. Hráče to baví, jsou šťastní, že mohou takto trénovat.“
Jak je pro vás důležitá podpora zkušených hráčů? Jmenujme třeba Petra Čáslavu…
„Mně nevadí, pokud má hráč individuální přípravu, ale musí to mít hlavu a patu. Nejsem proti, je to běžná záležitost. Na Petrovi ale kluci vidí, že ve vyšším věku lze neskutečně makat, on je úžasně natrénovaný, jde všem příkladem. Pomáhá motivovat, klobouk dolů před ním!“
Že s A týmem trénují junioři, to je běžná věc, ale zmiňme dva hráče ročníku 1999: Filipa Zadinu, jenž v minulé sezoně nastoupil ke dvěma utkáním v Tipsport extralize, a Martina Kauta, který se k prvnímu mužstvu připojil v tomto týdnu…
„S Martinem jsem se seznámil vloni, měli jsme spolu pár tréninků, chtěl jsem zjistit jeho možnost, on se nyní začleňuje. Šestnáctiletého Filipa musím pochválit, je fantasticky připravený fyzicky i mentálně, on je neskutečný. Vezmu-li zpětně, jak jsem vypadal já, tak je úžasný.“
Snažím se hráčům dávat zpětnou vazbu
Hlavní trenér Peter Draisaitl na začátku letní přípravy zmínil, že vy máte hlavní odpovědnost za ni. Jak máte tedy nastavené role?
„Peter přijde, obhlídne situaci, konzultuje se mnou průběh tréninkové jednotky, proč a co děláme, zajímá se o ni. Podstatnou část plním já, Karel Beran mi velmi pomáhá. Jeho přístup a charakter jsou úžasné. Jsem velmi rád, že jej vedení klubu získalo. Na mě má velmi pozitivní vliv, je perfektní.“
Klub i skrze hlavního trenéra do vás vložil velkou důvěru…
„Velmi si toho vážím, protože dokazuje to, že svou práci dělám dobře. Když se o ní bavíme, mám argumenty. Sám jsem býval velmi dobře připraveným hráčem, dokážu se o tělo postarat.“
Jak těžké se přetransformovat ze kamaráda, tedy spoluhráče, do trenéra, tedy šéfa?
„Musíme si na to zvyknout, je to něco jiného. Oni musí dělat to, co po nich vyžaduji. Jsem perfekcionista, vyžaduji kvalitní práci po svých svěřencích, dupu po nich. Mantinely jsme si řekli, vše probíhá v pohodě. Snažím se dávat hráčům zpětnou vazbu. Cokoliv se zeptají, tak se snažím jim vysvětlit.“
Studoval jste anatomii nebo fyziologii, když jste věděl, že se vaše aktivní hráčská kariéra chýlí ke konci?
„Naštěstí jsem v Kladně výborného kondičního trenéra Radima Jebavého, ten mi dělá kantora na Fakultě tělesné výchovy a sportu. Slovo dalo slovo, zde jsme udělali první krůčky. Člověk naráží neustále na nové prvky a snaží se držet krok s dobou.“
Jste v kontaktu i se svými kolegy z jiných klubů?
„Jsem velmi rád, že mi Peter Draisaitl zprostředkoval schůzku s Mariánem Vodou, jsme spolu neustále po telefonu i osobně v kontaktu. On je zkušeným kondičním trenérem, který má výsledky, to je pro mě stěžejní. Jsem za to velmi rád.“
Zpět k aktuálnímu dění v Dynamu: jak je na tom tým po zdravotní stránce?
„Musím to zaťukat, ale naštěstí vážnější zranění jsme neměli. Řešili jsme drobnosti, ale nic hodně špatného. Za to jsem velmi rád. Dlouhodobým marodem je Jan Starým, jsme v kontaktu velmi často, situaci probíráme. Máme nastavenou dráhu, konzultujeme ji i s lékaři a fyzioterapeutem.“
Jak vás nová práce baví?
„Jsem šťastný, že jsem mohl zůstat v hokejovém prostředí, užívám si to. Byl bych rád, aby to mělo co nejdelší pokračování. Pracuji pro mateřský klub, člověk cítí na sobě, že chce tady něco předat a pomohl fungování celé organizace. Minulá sezona se nám nepovedla, teď chceme všichni zapracovat na lepším výsledku, aby všichni byli spokojeni. To je to hlavní! Chci být u toho a budu!“