30.03.2007
Petr Novák, fotografie Luboš Lang

Plnovous vydrží do konce sezony, vzkazuje brankář Ján Lašák

Hokejisté Pardubic došli až do finále play off České pojišťovny. Při své cestě se zatím mohli spolehnout na řadu stabilních kamenů své hry – na famózní formu střelce Petra Sýkory, na skvěle sehrávané přesilové hry, na psychickou odolnost, na dobrou taktovku trenéra Miloše Říhy, na střeleckou produktivitu všech útoků a v neposlední řadě na umění brankáře Jána Lašáka. Slovenský reprezentační gólman i po semifinále nadále vládne brankářským statistikám. Ve vyřazovací části udržel třikrát čisté konto, do finále pomohl Moelleru úspěšností zákroků 94,96 procenta a má průměr má 1,59 inkasované branky na zápas.

Sérii s Českými Budějovicemi jste vyhráli 4:1, výsledek vypadá jednoznačně, ale tak lehké to nebylo…
„Rozhodně. České Budějovice mají vynikající tým bez velkých slabin. Rozhodla ale naše připravenost, která se ukázala v prvním zápase, a naše střelecká potence.“

Do rozhodujícího zápasu jste nevstoupili příliš dobře a inkasovali jste hned v úvodu třetiny. V této sérii ale zatím platilo, že kdo vstřelí první gól, tak vyhraje, nezaskočilo vás to tedy trochu?
„Určitě jsem si na to vzpomněl. Ale my jsme si o ten gól říkali. Do zápasu jsme totiž nastoupili velice špatně a už před tím to zavánělo nějakým gólem. Obdržený gól byl vyústěním našeho startu. Naštěstí nás ale Jiří Cetkovský nakopnul.“

Pro Jiřího Cetkovského to byl první gól v extralize, nebylo to pro tento zápas příznačné?
„Samozřejmě. To jsou přesně ty momenty, které rozhodují play off. Jirka to udělal perfektně. Jeho střela směřovala přesně k tyčce a ukázal se tak jako hotový rutinér.“

Bylo důležité, že se vám podařilo skóre otočit ještě v první třetině?
„Samozřejmě. Přidalo nám to na klidu a soupeři zase na nervozitě. Sice dosud platilo, že kdo dal první gól, tak zvítězil, ale na konci první třetiny byla rázem výhoda na naší straně.“

Ján Lašák je oporou HC Moeller. Prokázal to i v sérii s Českými Budějovicemi.

Příliš se vám nevydařil ani vstup do druhé třetiny. V její první desetiminutovce vás českobudějovičtí přehrávali a zase vám vyšla její druhá část…
„Trochu jsme se rozhýbali a začali jsme opět hrát. V této části rozhodla naše střelecká produktivita, kdy jsme dokázali vstřelit dvě branky.“

Českobudějovickým hráčům se v závěrečné třetině podařilo rychle snížit, bylo cítit, že se ještě chtějí porvat o výsledek?
„Oni samozřejmě neměli co ztratit a mohl to být pro ně poslední zápas sezony. Člověk v jejich situaci nemůže do zápasu přijít odevzdaný. Přestože by prohrávali 1:6, tak by se o to museli pokusit.“

V závěru zápasu hrál soupeř velice dlouhou dobu power play a vám se stále nedařilo vstřelit gól do prázdné branky. Tato situace se vám vzápětí málem vymstila, protože soupeř hrál přesilovou hru a mohl ještě skórovat…
„Přesně tak. Mohli jsme dát gól a mohli jsme mít klid. Bohužel jsme ho nedali a mohlo z toho být drama. Podobné to bylo i v posledním zápase Liberce se Spartou. Pražané vedli 5:2 a nakonec se o vítězství třásli. Vzpomněl jsem si právě na tento zápas a byl jsem připravený na případný nervózní konec.“

Podařilo se vám využít hned první mečbol, což se vám nepodařilo v sérii se Znojmem ve třech utkáních. Bylo tedy čtvrtfinále dostatečným ponaučením?
„Bylo to vidět při našem posledním zápase. Měli jsme do něj špatný vstup, ale všichni věděli, že výhra sama nepřijde. Od desáté minuty jsme začali hrát naplno, protože každý se podíval do svého svědomí.“

Bylo klíčovým okamžikem v semifinálové sérii vítězství ve čtvrtém utkání na českobudějovickém ledě? Bylo vaším prvním v této sezoně…
„Určitě. Vedli jsme 3:1 na zápasy a jeli jsme hrát opět domů. Tento psychologický moment nám hodně pomohl.“

Rychlá lapačka. Jedna z mnoha předností brankářské jedničky HC Moeller Pardubice.

Probíhala semifinálová série více v „rytířském“ duchu, než klání se Znojmem?
„Určitě ano. Ale přece jenom šlo teď o finále a tady se jede na doraz.Ale stejné je to v české extralize i jinde ve světě. Člověk musí počítat se vším a být i na vše připravený. Nevyhrává totiž jen lepší tým, ale i psychicky odolnější. Vítězem se stane ten, kdo do toho dá víc srdce, kdo podá disciplinovanější výkon a ten, kdo má v danou chvíli víc rozumu. Všechny tyto aspekty rozhodují a právě proto vyhrává ligu ten nejlepší.“

Opět po dvou letech vás v pardubické brance čeká finále, směřují už krátce po zápase vaše myšlenky na souboj s holešovickým týmem?
„Ještě ne. Série s Českými Budějovicemi byla velmi krátká. Mohli jsme si ji ještě prodloužit o dva zápasy. Díky Bohu to tak ale nebude. Myšlenky na soupeře přijdou až den před zápasem.“

Sledoval jste souboj pražské Sparty a Liberce?
„Sledoval jsem pravidelně každý zápas. Kromě tedy naší cesty do Českých Budějovic.“

Dlouhé roky panuje velká rivalita mezi Spartou a Pardubicemi, bude to určitě peprné finále…
„Z pohledu Sparty je každé finále pikantní. Je to podobné jako na Slovensku. Tam lidi nemají rádi Slovan, tady zase Spartu. My ale zase máme pikantní souboje v případě Zlína nebo Slavie. Pro nás není rozdíl, že ve finále narazíme na Spartu nebo nějaký jiný tým.

Je postup do finále náplastí za loňskou neúspěšnou sezonou?
„Určitě ano. Jsme ve finále, ale doufám, že to nebude naše konečná.“

Oholíte se teď, nebo si necháte plnovous?
„Rozhodně vydržím až do konce sezony!“