Píši si svůj příběh. Pracuji, abych se vrátil, říká Jan Starý

„Těžko se mi o tom mluví, ani se mi moc nechce. O takových věcech to je obtížné… Je to dlouhá doba. Nějak jsem se s tím v hlavě vypořádal. Musím se dívat hlavně dopředu, odpočítávám poslední dny do kontroly. Snad mě pak už pustí do plné zátěže na ledě,“ říká pardubický odchovanec.

Koleno mu spravoval renomovaný ortoped Radomír Holibka v Olomouci. „Ještě mě u něj čeká jedna důležitá kontrola. Chci mu velmi poděkovat, spravil mi koleno perfektně. Nejde jenom o můj názor, všechno konzultuji ještě s jedním odborníkem, který říkal, že odvedl neskutečnou práci. Já mu za to děkuji. Díky němu teď dostávám šanci se vrátit zase k hokeji,“ pokračuje Jan Starý.

„Pořád jsem si říkal, že všechno zlé vás posílí. Ale už jsem těch ran dostal docela dost, celkem jsem během kariéry absolvoval osm operací, na to, že je mi třicet, jde o docela velké číslo. Těžko říct, co by se mnou udělalo další zranění, nevím, jestli jsem teď už vážně tak silný, abych zůstal nad věcí a nic se mnou nezamávalo. Vždycky, když se z něčeho dostanete, máte novou chuť, ale přijde něco dalšího. Říkáte si, proč znova, proč přišlo něco dalšího?“ pokračuje útočník.

Inspirativní pro něj je příběh Tomáše Rosického. Bývalý kapitán české fotbalové reprezentace, jenž kopal na čtyřech evropských a jednom světovém šampionátu. I on si během své bohaté sportovní kariéry prošel útrapami různých zranění.

„On je pro mě neuvěřitelný, jak má vůli se vždycky vracet. Jeho 36 zranění je něco, co si nikdo z nás nedovede vůbec představit. Nezáleží na tom, co vám je. Ale vrátit se? To je vždycky strašně těžké. Když jste fit, po sezoně potrénujete a zase se dostanete někam výš, jste zdravý… Jenže takhle se nahoru hrabete ze dna, ať už psychického, nebo fyzického. Chcete zase makat, ale máte nohu, která byla sedm měsíců nečinná, pro tělo je to hrozně znát. Vrátit ji zpět bude náročné. Fyzičku už mám, i když nemohu běhat ani skákat, tohle se dá nahradit jinými věcmi, svalová vlákna mají naštěstí paměť, jenže je to těžké. Takže klobouk dolů před Tomášem Rosickým, že tohle zvládl už tolikrát,“ tvrdí Jan Starý.

Kdybych nezkusil se vrátit, nemohl bych se podívat do zrcadla

I on se během kariéry musel sbírat po nepříjemných úrazech. „Když je menší, třeba meniskus, jste za tři týdny zpátky. Nevadí mi na sobě makat. Ale tohle, co přišlo teď, to předčilo i ruku ze sezony 2010, kdy mi ji zachraňoval pan doktor Kebrle. Hokej se hraje na nohách, když to řeknu špatně, tak i kdybych měl špatnou střelu, hrát se dá. K bráně ale potřebujete dojet. Nohy jsou hrozně důležité, už si říkáte, jak se budete připravovat lépe a lépe… Kdyby moje zranění bylo svalové, tak bych si mohl říci, že jsem se třeba špatně rozcvičil, ale na tento náraz tělo zareagovalo takhle. Sám sobě si ale vždycky říkám, že bych nemohl ani kouknout do zrcadla, kdybych něco vzdal. Udělám vše pro to, abych se vrátil a hokej si opět zahrál,“ vzkazuje.

V těchto dnech má domluvenou kontrolu u doktory Holibky, rentgeny ukáží, jak na tom Jan Starý je. „Podívá se, jak vypadá kost a podle toho se bude odvíjet další možná zátěž. Já už tedy doufám, že to pak půjde naplno. Mimo led pracuju nějaké čtyři měsíce docela dost, kondici mám. Pak by mi mohl stačit měsíc na ledě, ten mi taky pomůže. Uvidíme, co mi ale poví doktor, nechci přebíhat. Bylo mi řečeno, že víc operací v krátkém sledu na jednom místě všechno komplikuje. Snad jsem si už všechno vybral a půjde to dobrým směrem,“ věří.

S generálním manažerem a hlavním trenérem Dynama Pavlem Rohlíkem je domluvený, že až dostane svolení trénovat naplno, pohovoří spolu o možnostech vzájemné spolupráce. „Jsem rád, že mohu v Pardubicích trénovat. Jsem hráč Dynama, ale smlouvu nemám, takže jsem potěšený, že se ke mně klub postavil takhle. Můžu chodit jak do posilovny, tak také na led, abych se mohl vrátit na led,“ říká Jan Starý.

Jak sám říká, urazil velký kus cesty k tomu, aby se vrátil naplno na led. „Je jedno, jestli se posune o týden, nebo o tři dál, z toho bláznit nebudu. Kdybych moc tlačil na pilu, hrozily by mi daleko horší následky. Když to řeknu upřímně, na jednu stranu mám kam spěchat, ale z pohledu zdraví opravdu ne. Dostal jsem tolik varovných upozornění, že čím víc to uspěchám a noha nebude připravená, tím dřív skončím. A nejde jenom o lední hokej,“ zamýšlí se.

„S nadsázkou říkám, že teď musím napsat svůj životní příběh. Aspoň takový, že to nevzdám. Pracuju, abych se vrátil, ať už je to na jakoukoliv úroveň, věřím a mám vidinu, že se můžu dostat zpátky do extraligy. Uvidíme, co noha, doufám, že vydrží. Věřím, že tělo je připravené, snad na dlouho,“ doplňuje Jan Starý.

Úplný rozhovor s Janem Starým si budete moci přečíst na třech stránkách v zápasovém bulletinu PUK ke středečnímu utkání HC Dynamo Pardubice – Mountfield HK.