03.01.2007
Jan Hrabal, fotografie Vladimír Škorpík

Ján Lašák: V pátek bych rád chytal, je to pro mě velká motivace!

Hodně nepovedený zápas sehrál včera HC Moeller Pardubice v pražské Sazka Areně. Ve 4. minutě prohrávali Pardubičtí 0:3, nástup Slavie byl vskutku drtivý. Za žádnou z úvodních branek nemohl pardubický gólman Ján Lašák. Ale fanoušci mu často dávali za vinu pátou trefu Slavie. „Já jsem čekal, že to hráč potáhne na bekhend. Dorazil mi to mezi nohy. To byl gól, který jsem mohl jinak řešit. Tady se nemusím vymlouvat, to byla chyba, přiznávám to. Mrzelo mě to,“ přiznává gólmanská jednička HC Moeller Pardubice. Pardubice včera podlehly Slavii 2:7.

Možná na začátku trochu hloupý dotaz, ale: Co se to včera dělo na začátku utkání?
„Prostě nám nevyšel vstup do zápasu. Udělali jsme chyby, z pěti velkých hrubek jsme třikrát inkasovali. Všichni na tom máme podíl. Byly to opravdu velké chyby ode mě až po nevím koho.“

Mohl jste vůbec po včerejšku spát?
„Usnul jsem až v brzkých ranních hodinách, nešlo to. To je normální, po zápasech jsem vyhecovaný a prožívám to asi trochu více jak ostatní.“


Neuběhla ani půlminuta a Ján Lašák musel likvidovat šanci Josefa Beránka. Toto varování ale nepomohlo.

Cítil jste vinu za tři inkasované góly během čtyř minut?
„Jsem gólman, který u sebe hledá chyby. Byly tam věci, které bych nyní řešil jinak. Těžko říci – první dvě střely jsem pořádně neviděl, třetí byla do protisměru. Nechci to ale házet na hráče, že to byly jejich chyby. Musím vzít zodpovědnost na sebe.“

Všechny tyto góly ale padly z předbrankového prostoru…
„Promítám si góly na videu a kdybych měl jinému gólmanovi říci, kde jsem udělal chyby, tak bych řekl, že technicky tady a tady. V té rychlosti, kdy člověk hledá pozici, nevidí puk, tak se to řeší tíže. Jestli udělali chybu beci nebo útočníci, tak od toho je tam trenér, aby je mohl hodnotit. Já mohu komentovat akorát svůj výkon. Mužstvo v uvozovkách zle hrálo a já to mohl napravit. To mě mrzí. Byly to ale hrubky, které se velmi obtížně chytaly.“

Čím byl strašidelný začátek způsoben? Slavia vás překvapila nástupem?
„Nevím, jestli to nebylo nějakým uspokojením. Těžko hledat slova. Přišla vysoká návštěva, byli jsme vyhecovaní. Měli jsme to mít v rukách, psychicky jsme na tom lépe, máme podle mého názoru i kvalitnější mančaft. Škoda, nevím, čím to bylo.“


Ve 4. minutě zvyšoval Igor Rataj na 2:0.

Neuvažoval jste o tom, že po třetí inkasované brance opustíte branku?
„Už jsem slyšel takové názory, že jsem měl jít dolů, ale to je podle mě nesmysl. To je rozhodnutí trenéra a ne moje. Já jsem nastoupil do zápasu, za stavu 3:0 ve 4. minutě, kdyby trenér rozhodl, že mám jít, tak bych šel, ale pokud rozhodne, že mám chytat dál, tak tam musím zůstat a makat. Trenér mě nestáhl. Lidé, kteří tvrdí, že jsem měl jít z brány, jsou zbabělci. Pokud mě trenér nestáhne, tak tam musím být! Musím bojovat. Pak jsem se do zápasu vrátil a byly tam šance, které jsem pomohl vyřešit. Ale pak přišla ta chybička a pak jsem se už vezl.“

Nevynadal jste spoluhráčům, když vás v některých situacích v tom vyloženě nechali? Někteří gólmani v lize takoví jsou…
„Nejsem od toho, abych nadával. Minule jsem se díval na Galaxii a tam dávali zápas NHL, kde obránce čtyřikrát ztratil puk za bránou, soupeř nahrál volnému hráči před bránu a ten skóroval. Roloson, místo aby se rozčiloval, tak se díval, kudy mu to prošlo a hodně ho to mrzelo. Tehdy jsem si uvědomil, že takhle jsem v zámoří čtyři roky vyrůstal. Kdyby se gólman ozval, hodil to na hráče, tak by šel ven, ihned by ho kouč poslal do sprch. Do dvaceti jsem se hokejem bavil, ale když přišel vzestup a já se učil v Americe chytat, tak tohle nám vštěpovali. K tomu se chci vrátit. Nejsem na to, abych kritizoval hráče, ale abych chytal. To je má práce. Nechci se dostat k tomu, abych byl alibista. Naopak, pomůže každému, když si uvědomí své chyby a pracuje na jejich odstranění. Každý má svou zodpovědnost. Ale také doufám, že i ostatní hráči k tomu takto přistupují, nejsem na ledě sám.“


Zápas v Sazka Areně zpestřil i boxerský souboj mezi Petrem Čáslavou a Marissem Jassem. Na body vyhrál pardubický zadák.

Četl jste už ohlasy? Dost fanoušků vás poměrně kriticky hodnotí za včerejšek…
„Telefonoval jsem si s kamarádem a ten se mě ptal, proč jsem po třetí inkasované brance nešel, a já mu odpověděl ‚proč bych měl jít, když to není mé rozhodnutí‘. To je fakt na trenérovi. Kdybych dostal pět šest gólů a byl bych jako síto, tak to trenér vidí a určitě by mě poslal dolů. Já jsem tam od toho, abych se snažil a bojoval.“

Nejvíce vám vyčítají pátý gól…
„Já jsem čekal, že to hráč potáhne na bekhend. Dorazil mi to mezi nohy. To byl gól, který jsem mohl jinak řešit. Tady se nemusím vymlouvat, to byla chyba, přiznávám to. Mrzelo mě to.“

A co ten šestý, při kterém si na vás slávisté pořádně „pochutnali“?
„Šel hráč v oslabení do třech. Říkal jsem si, že musí vystřelit, proto jsem si řekl, že mohu vyběhnout proti němu. Nakonec jste to viděl sám, vytlačil mě, já se srazil s Davidem a on nahrál před prázdnou bránu, kde, to co jsem si myslel, se nestalo. Že se vrátíme a vyřešíme to v klidu.“

Pátá inkasovaná branka byla zlomová?
„Slavia už není to rozklepané mužstvo, co bylo předtím. Netvrdím, že bychom 4:2 nezvládli otočit, ale dívám se na sebe. Byla to moje chyba… Hlavně v prvních čtyřech minutách jsme jim dali křídla, těžko bychom za stavu 3:0 nebo 4:1 otáčeli. Ale za stavu 4:2, kdybychom hned neinkasovali, bychom to mohli dotáhnout na tu remízku.“

Ale i za stavu 3:0 a 3:1 tam byly dobré momenty. Dal se ten zápas otočit jako minule?
„To ano, ale pak tam přišla chybička při čtvrtém gólu. To byla škoda, předtím ten hráč byl pokrytý, ale nedůsledně. Bylo to před koncem první třetiny, kdyby to po první třetině bylo 3:1, tak by to bylo pochopitelně lepší.“


Už ve 4. minutě si musel Miloš Říha vyžádat oddechový čas.

Ještě na jeden moment bych se zeptal. Vysvětlil vám rozhodčí Martin Smeták, proč nařídil trestné střílení proti vám ve druhé třetině?
„Neměl mi co vysvětlovat, on si udělal svoje pravidla. Profesionál by je měl znát. Já jsem to nechápal. Když vidíte, že jdete do třetiny, při naší přesilovce soupeř podrazí Mira Hlinku a nevyloučí, tak si řeknete, že tam byl hráč, že to asi neviděl. Ale nedal je do tří. A pak hned z protiútoku odpíská takové střílení, tak se vám zastaví rozum. Hráč udělal blafák, naznačil na bekhend, stihl to dát na forhend, to jsem chytil. Podle pravidel ale je, že pokud on zakončí, tak jsou dvě minuty, ne trestné střílení. A to nebylo nějaké nouzové zakončení akce. Udělal mi dvě kličky a na třetí zakončoval. Ještě dnes jsem se Martina Čecha ptal na to sekání a on mi řekl, že za ním byl pět metrů. Já to neviděl, ale prostě se mi v tu chvíli zastavil rozum. Rozhodčí by měl ovládat pravidla a v takovém zápase by neměl spekulovat, ale musí tyto situace řešit chladnokrevně.“

Pak následovala dlouhá proluka, bylo to pro vás výhodné, že jste se mohl uklidnit?
„Právě naopak. Měl jsem mnoho času nad tím rozmýšlet. Uvědomoval jsem si ten moment. Kdyby šel hned, tak bych byl ještě vyhecovaný, pak jsem byl rád, že konečně šel.“

Řešil byste některé situace, teď s odstupem času, jinak?
„Už během zápasu jsem to viděl na kostce, byly to chybičky. Kdybych se dostal znova do stejných situací, tak by se to těžko řešilo. První čtyři góly jsem vůbec neviděl a najednou to bylo 4:1, aniž bych viděl, jak jsem se k tomu dostal.“


Ve druhé třetině snižoval na 2:4 z pardubického pohledu. Jenže pak Moeller brzy inkasoval pátou branku.

Byl včerejší zápas nejnepovedenější v této sezoně?
„Měl jsem horší zápasy, třeba v Litvínově. Tam jsem dělal hrubky. Včera, kdybych řekl, že já jsem prohrál zápas, tak by to podle mě byla blbost. Zbytečně bych si sypal popel na hlavu. Ano, mrzí mě to, ale to musí i dalších dvacet hráčů. Pokud nějaký starší hráč projde mezi naše čtyři hráče až před naši branku a nahraje do prázdné, tak… Fakt nejsem na ledě sám. Uvědomuji si své chyby, s trenérem brankářů to rozebereme, budu se snažit pracovat na jejich odstranění. Ale i ostatní kluci si určitě sáhnou do svědomí, že si musíme pomáhat navzájem, jako to bylo předtím.“

V pátek se tedy ukáže, jak na tom skutečně mužstvo je, jak se z toho dostane?
„Čeká nás nový zápas. Je to velká výhoda, že se hned hraje, navíc doma. Pokud uspějeme, tak z šesti zápasů budeme mít pět výher. To by bylo super. Záleží jen na nás, zda se vrátíme na tu vítěznou vlnu. Ano, udělali jsme chyby, nad kterými jsem dlouho v noci přemýšlel. Ale je nový den a s čistou hlavou musíme jít na Znojmo. Chtěl bych moc chytat. Každý takový zápas je velké povzbuzení a motivace. Není to tak, že bych byl nějaký rozklepaný. Věřím tomu, že se z chyb poučím a v pátek to můžeme zhodnotit.“