(HoH)
Jan Buchtele si byl jistý gólem, přesto by se na něj rád podíval
PARDUBICE — Tenhle moment proměnil po dvou třetinách pomrzlou arénu v ohnivé peklo. Pardubický útočník Jan Buchtele v utkání s Karlovými Vary snížil necelých osm minut před koncem základní hrací doby na 2:3 a pardubická útočná lavina nabrala na ještě větší síle. Pardubice získaly bod.
Branka rodáka z Hradce Králové nebyla zcela jasná. V předbrankovém prostoru vznikla během náporu Pardubic nepřehledná situace, během ní dohopkal puk za gólovou čáru. Radost všech zúčastněných byla oprávněná. Až videorozhodčí doporučil trefu Jana Buchteleho uznat jako gólovou.
„Byl jsem si jistý, že to uznají. Věděl jsem, že jsem branku nedal rukou ani nohou, ale určitě se rád podívám na video, jak to tam vlastně spadne a zda jsem se dotkl puku, abych Robertovi nevzal druhý gól,“ prohlásil Jan Buchtele po skončení utkání.
Pardubice snížily na 2:3 a roztočily kolotoč. Vystoupily z něj až šestnáct sekund před koncem základní hrací doby po vyrovnání Jana Starého. Po druhé třetině prohrávali Východočeši 0:3 a nakonec se radovali z vyrovnání.
Východočechům pomohly změny v sestavě, třeba Jan Buchtele s Robertem Kousalem povýšili do druhé formace k Martinu Bartekovi. Právě tahle trojka vstřelila první dvě pardubické branky v utkání.
Pískání na psychice nepřidá
„Nečekali jsme, že budeme takhle hrát. Bylo to rozhodnutí trenéra, ten na nás viděl chuť hrát, tak to zkusil. Zkoušeli jsme to rvát do brány a věřili jsme, že tam něco spadlo. Povedlo se!“ poznamenal Jan Buchtele, který pokračoval ve své práci na levém křídle.
„Já sice hraji dozadu, ale prohrávali jsme 0:3, takže nešlo moc myslet na defenzívu, potřebovali jsme minimálně vyrovnat. Chtěli jsme být agresivní, napadat ve třech a zavírat mantinely. To se nám docela dařilo,“ líčil střelec druhé branky Pardubic.
Tohle spojení se narodilo v hlavách trenérů bez předchozích nácviků. „O pauze proběhl rychlokurz, jak na přesilovku, řekli jsme si pár věcí a šli na to. S Martinem Bartekem jsem hrál vloni chvíli v přípravě, takže tuším, co a jak,“ komentoval Jan Buchtele.
Ten se spolu se svými kolegy snažil zvednout pardubickou hru i vyhráváním osobních soubojů u mantinelů. „Těmi se dostáváme do zápasu, lidem se to líbí a všechny to dostává do varu. V této naší hře musíme pokračovat! Pak lidé začnou fandit, v aréně je ten správný kravál a najednou je všechno lepší,“ liboval si.
„Dost by nám pomohlo, když prohráváme, aby nás lidé nakopli a ne posílali dolů pískáním. To na psychice nepřidá, my potřebujeme, aby se zbláznili a hnali nás. Ve třetí třetin to bylo super, hned se nám hrálo lépe,“ vzkázal závěrem Jan Buchtele.