04.02.2012
Jan Hrabal

Dušan Salfický se vrátil domů. Na salto mortale to ještě není, vyznal se

PARDUBICE — Povedený návrat po téměř deseti letech prožil brankář Dušan Salfický. Proti Kometě Brno si připsal devatenáct úspěšných zákroků a pomohl pardubickému týmu k třetí výhře v řadě. Comeback vyšel na jedničku, k jejímu podtržení chyběla pouze vychytaná nula.

Dušan Salfický v Pardubicích
Období Zápasy Minuty Góly Průměr
1990/1991–1996/1997 64 3420 184 3,23
2001/2002 19 1146 49 2,57
2011/2012 1 60 1 1,00
Celkem 84 4626 234 3,04
Poznámka: V sezoně 1995/1996 nejsou započítany čtyři zápasy v prolínací soutěži.

„Na začátku sezony mi pan Kusý volal s dotazem, kde budu chytat. V Ústí nad Labem mě nechtěli, mířil jsem do zahraničí, ale řekl mi, že kdybych chytal u nás, tak by mě napsal na soupisku jako trojku, kdyby se klukům něco stalo. Objevil jsem se tady na lavičce na jeden zápas European Trophy,“ popisoval svůj návrat na rodný led Dušan Salfický.

„Pak jsem si mastil v Litoměřicích, generální manažer Pardubic mě napsal na soupisku, do toho skočily Karlovy Vary na čtrnáct dní a vyklubaly se z toho tři měsíce. Zbyněk Kusý byl rozhodnutý, že mě chce, tak se to vyvinulo tak, že brankář Francouz v Ústí nad Labem je po operaci a Vláďa Koutský tam chytá famózně, takže jsem tady jako dvojka a Vláďa chytá tam,“ pokračoval odchovanec pardubického hokeje.

Jaké to je chytat po deseti letech?
(Usmívá se) „Pořád stejně, létá to podobně rychle. Bylo to hodně příjemné a umocněné výhrou. Jsem za to rád. Nějaké větší emoce v tomto mém věku už asi k tomu nepatří.“

Z trojky jste dvojkou, míříte na jedničku?
„Prosím vás, neblázněte! Martin Růžička tady chytá dvě sezony famózně, já jsem tady, aby si odpočinul, kryji mu záda. Vůbec se nikam netlačím, Martin je jasná jednička a já ho jen doplňuji.“

Kdy jste se dozvěděl, že budete chytat proti Kometě Brno?
„Ve čtvrtek si nás trenéři zavolali a řekli nám to. Proti Brnu jsem chytal já a v neděli v Mladé Boleslavi by měl chytat zase Martin. Pak je pauza, potrénujeme a uvidíme. Trenér chtěl, abych si zvykl na komunikaci a rozkoukal se, proto mě tam hned šoupnul.“

Jaké máte pocity z rozkoukávání?
„Vyhrálo se 5:1, jsem maximálně spokojený. Kluci hrabali, a když tam něco málo bylo, tak jsem to chytil. Ve chvílích za stavu 1:0 a 2:0 se mi něco povedlo, kluci hráli výborně odzadu, a když ze mě něco vypadlo, tak uklízeli dorážky. Hodně mi to usnadnili, mám výborné pocity.“

Zápas se povedl, jsem šťastný

Myslel jste v průběhu zápasu na vychytanou nulu?
„To ano, po druhé třetině mi kluci v kabině říkali, že to udržíme na nulu, ale já nehraji na statistiky. Kdyby mi bylo o pár let méně, tak bych tato čísla honil, ale já jsem šťastný za tři body a že se to takhle doklepalo za tři body.“

Vaše děkovačka byla taková decentní, žádné ježdění na rolbě…
„Za prvé, bude mi čtyřicet, za druhé to nebyl zápas o mně, ale o kolektivním výkonu celého mužstva, navíc to byl jen jeden zápas. Nebráním se ježdění na rolbě a vyběhnutí na hlavní tribunu, ale musíme nejdříve udělat výsledek. K tomu nebyla ta správná chvíle… Byl jsem šťastný, že se zápas povedl a vděčný za přijetí, že se to tak všechno povedlo. Chtěl jsem lidem poděkovat za podporu, na salto mortale to ještě není.“

Tak pokřiky „Dušan, Dušan“ v Pardubicích zněly i v době, kdy jste přijel v roli soupeře a třeba se vám zápas příliš nepovedl…
„To k tomu ale patří! Mně se vždycky chytalo dobře tam, kde lidi fandí a žijí hokejem. Tady mi to nevadilo, i když to mohlo být posměšné, teď už snad nikomu nedám příčinu, aby se mi smál.“

Tak určitě vás přivítají fanoušci v 51. kole, to jedou Pardubice do Plzně…
„Fakt jo? Uvidíme, kdo bude chytat.“

Třeba budete nastupovat jen doma, abyste nemusel tak pendlovat…
„To asi nedopadne. Ne! Jsem vděčný za jakýkoliv start!“

V hlavě mám myšlenky skončit

Před sezonou jste tvrdil, že zachytáte-li si ještě za mateřské Pardubice, tak si splníte takový sen…
„Já jsem ‚Pardubák‘, ale je paradoxem, že jsem odešel v roce 1997 a pak jsem tady byl na tři měsíce v sezoně 2001/2002. Až teď jsem se vrátil, hokeje jsem si užil okolo, ale vždycky jsem se vracel rád a přál jsem si zakončit kariéru v Pardubicích. Vloni jsem si říkal, že to asi vyjde v Plzni, nepředpokládal jsem, že by po mě Pardubice sáhly, nicméně stalo se a jsem rád. Je to asi nejlepší závěr kariéry.“

Vy jste takový nekončící typ…
„Já se o tom bavil při zápase s Milanem Minářem, že mě snad nenechají skončit.“ (směje se)

Je sezona 2011/2012 vaše poslední?
„Těžká věc… Motivace tady je. Ale rozhodl jsem se skončit, je v tom jedna soukromá věc, kterou bych nerad tady rozebíral, týká se to mých dětí. Pokud by to vypadalo dobře a byl o mě zájem, tak třeba ještě uvidíme. V hlavě mám myšlenky skončit a najít si tady nějakou práci.“

Jak to máte nastavené s tréninky a zápasy?
„Jsem nastálo v Pardubicích a už nikam jezdit nebudu. Byl jsem v Litoměřicích domluvený, že tam sezonu doklepu, sportovnímu manažeru Danielu Tvrzníkovi jsem slíbil, že půjdu někam, odkud mě pustí do Litoměřic, aby měly klidnou sezonu. Naštěstí mají Petra Přikryla, takže to tam mají v klidu a jsem za to rád. Jsem rád, že už nikam nemusím pendlovat, za tři roky jsem toho vystřídal fakt dost a mám toho plné zuby.“