Dennis Robertson: Chci vyhrávat, proto jsem zvolil Pardubice

Obránce, který studoval prestižní Brown University, která patří do tzv. Břečťanové ligy, tedy mezi největší elitu vysokých škol v USA, se podle svých slov pár dní potýkal se silnou pásmovou nemocí. „Trvalo mi skoro týden, než jsem se konečně začal cítit normálně,“ popsal devětadvacetiletý bek.

Jak trávíte své volno po dlouhé sezoně?

Nyní jsem v Kanadě u mých rodičů. Musím zde projít dvoutýdenní karanténou po návratu z Evropy a v současnosti především odpočívám a relaxuji po sezoně. Dodržuji opatření, která mi ukládají, že nesmím opouštět dům. Následující týden, až nebudu v karanténě, využiju k návštěvě příbuzných zde v Kanadě. V běžné situaci bych už nyní byl u své přítelkyně v Nebrasce ve Spojených státech, a začínal s přípravou, chodil do posilovny a bruslit. Vydám se tam později.

V minulé sezoně jste hrál ICEHL v dresu italského Bolzana. Prohráli jste ve finále s Klagenfurtem. Stále bolí ta finálová porážka?

Ano, velmi mě to mrzí. S Klagenfurtem jsme bojovali celou sezonu, měli jsme s nimi intenzivní rivalitu. Prohrát ve finále s nimi opravdu bolí, bylo to vidět ve tvářích spoluhráčů, že kvůli tomu ta porážka bolela o to víc. A já to mám stejně. Dobře mě to ale namotivovalo do další sezony.

Co vás před sezonou 2019/2020 přivedlo do Evropy?

Zajímavá nabídka. Než jsem přišel do Evropy, tak jsem měl několik nabídek od týmů z různých soutěží. Byl jsem se podívat v Bolzanu a oslovilo mě, že mají silný a ambiciózní tým s velkou šancí na vítězství v lize. To bylo pro mě nejdůležitější kritérium. Stejný důvod mě přivedl do Pardubic.

Bolzano je město na úpatí hor. Jak se vám tam během těch dvou let líbilo?

Je to nádherné město, hodnotím ho pouze v superlativech. Líbilo se mi, že to bylo takové malé městečko. Byli tam příjemní lidé, zajímavý mix Italů a Němců. Prakticky ze své zahrady jsem mohl vyrazit na výlet do hor. Užíval jsem si to tam.

Bylo pro vás jako cizince těžké působit v cizí zemi při koronaviru, lockdownech a podobných nepříjemných událostech?

Bylo to v pohodě. Byla to už moje druhá sezona v Bolzanu, takže jsem už prostředí i lidi znal, věděl, co čekat. Jazyková bariéra už také nebyla taková. Navíc mi obrovsky pomohli spoluhráči, na ně jsem se mohl spolehnout.¨

Studoval jste prestižní Brown University. Jaké bylo vaše hlavní zaměření?

Strávil jsem na univerzitě čtyři roky, studoval jsem obor byznys a ekonomika. Byl to velmi rozsáhlý obor, ale zároveň velmi zajímavý a naučil jsem se spoustu zajímavých věcí. Navíc jsem tam získal spoustu přátel, kteří jsou nyní na zajímavých pozicích v byznysu nebo v bankovnictví. Rozhodně mi titul z této univerzity otevírá zajímavé možnosti, ale zda v tomto odvětví někdy budu působit je ještě velmi předčasné říct, protože se nyní plně koncentruji na svoji hokejovou kariéru.

Na univerzitě jste byl i kapitánem hokejového týmu. Je to něco, na co se skauti prestižních klubů zaměřují? Co vám může pomoci při jejich hodnocení?

Doufám v to. Vždycky jsem se snažil být správným lídrem, na ledě i mimo něj. Bylo mi jedno, zda jsem měl písmeno na dresu. Že na dresu nemáte „A“ nebo „C“ neznamená, že byste se neměl chovat jako lídr. Můžete vést nebo jít příkladem mnoha různými způsoby.

Kromě kanadského máte také irský pas. Máte evropské kořeny?

Je to tak, moje matka se narodila v Irsku. Když jí bylo okolo pěti nebo šesti let, tak se její rodiče společně s ní přestěhovali do Kanady. Díky ní jsem tak získal druhé občanství a jsem občanem Evropské unie.

Cestujete do Irska často za svojí rodinou?

Byl jsem tam jednou, když mi bylo 12 let. Jeli jsme navštívit všechny naše příbuzné, které tam máme. Vůbec jsem tehdy netušil, že máme tak velkou a rozvětvenou rodinu. Určitě se tam chci zase někdy podívat. Třeba když to opatření proti koronaviru povolí, tak se tam na konci ročníku vydám.

Co děláte ve svém volném čase?

Miluji, když můžu být venku, v přírodě. V Kanadě máme farmu, na ní je potřeba udělat spoustu práce. Po sezoně mě tak táta vždycky zaměstná a společně pracujeme. Pěstujeme různé plodiny. Když jsem byl malý, tak jsme měl pár koní, ale dnes už žádná zvířata u nás nemáme. Jinak v létě rád hraju golf a jsem veliký fanoušek filmů. Moc rád chodím do kina, takže jsem zklamaný, že jsem kvůli koronaviru dlouho do žádného nemohl vyrazit. Ale naštěstí mě jistil Netflix.

Jaký druh filmů nejradši sledujete a máte nějaký svůj oblíbený film?

Nejradši mám trilogii Pán prstenů. Nedávno jsem viděl Parazita, ten se mi také velmi líbil. A ještě jsem zhlédnul seriál F1: Touha po vítězství, ten je fantastický. Můžete vidět, co se děje v zákulisí, opravdu se jim to povedlo. Nemůžu se dočkat jeho příští řady.

V sezoně 2015/2016 jste působil v Charlotte Checkers v AHL společně s Anthonym Camarou. Spojil jste se s ním a vyptával se na vaše nové působiště?

Ano, ozval jsem se mu, když jsem se poohlížel po novém angažmá. Anthony byl v Charlotte velmi krátce, dlouho jsme nebyli v kontaktu. Ale o Pardubicích mluvil hezky, že je tu spokojený. O všem hovoří to, že už má podepsáno na novou sezonu.

Kterému týmu NHL jste fandil v dětství?

Fandil jsem Calgary Flames. Rád vzpomínám na to, jak v sezoně 2003/2004 došli až do finále Stanley Cupu. Hráli za ně Jarome Iginla nebo Miikka Kiprusoff, pamatuji si, jak jsem byl nešťastný, když je Tampa Bay Lightning porazili ve finále.