Jan Hrabal
Co se povedlo? Nic! zlobil se po porážce se Zlínem Ján Lašák
Pěkně naštvaný byl po úvodním domácím zápase pardubický gólman Ján Lašák. Pardubičtí hokejisté pokřtili dostavěnou ČEZ Arenu porážku se Zlínem 1:2. Utkání se jim vůbec nepovedlo, sice soupeře přestříleli v poměru 40:28, ale jejich hra měla do ideálu hodně moc daleko. K bodovému zisku nepovedl ani kvalitní výkon pardubického brankáře. „Zlínu jsme darovali tři body. Takový je můj názor. Nehráli jsme vůbec dobře, vůbec to, co hráváme doma. Možná tak pět minut, ale to je málo,“ nebral si servítky osmadvacetiletý brankář, který pochytal dvacet šest střel soupeře. Dvě pustil za svá záda.
První domácí zápas v nové sezoně se vám nepovedl. Co bylo špatně?
„Spíše se zeptejte, co bylo dobré. Abych tu nemusel dlouho stát.“
Dobře, tak tedy: co bylo dobré na dnešním utkání?
„Nic!“
Takže totálně promrhaný zápas?
„Já si to tak osobně myslím! Dnes jsme Zlínu zcela darovali tři body, takový je můj názor. Podle mě jsme vůbec nehráli dobře, netlačili jsme dopředu, nehráli jsme vůbec to, co hráváme doma. Možná tak pět minut, ale to je velmi málo.“
Čím to, že jste tedy úvodní duel v ČEZ Areně nezvládli?
„Nevím, to není otázka pro mě.“
Nemohlo to být tím, že jste přemotivovaní?
„Když jste přemotivováni, tak máte moc snahy. Já ji tam dneska postrádal.“
Po zápasech v Liberci jste své spoluhráče chválil, nyní se na ně zlobíte…
„Já můžu hodnotit jen svůj výkon, u ostatních hráčů, ať hodnotí jejich výkony někdo jiný, povolaný. Trenér, samozřejmě.“
A jak se vám tedy zamlouval váš výkon?
„Snažil jsem se, bojoval jsem až do konce, abych podržel tým. Za stavu 0:1 jel Jaroslav Balaštík nájezd… No, mohl jsem ho pochopitelně chytit. Trefil to ale dobře, je to zkrátka střelec.“
Stihl jste si při jeho akci uvědomit, že to je právě on?
„Ano. Pamatuji si, jak před třemi roky mi tady nádherně trefil vinkl. Dnes to udělal dobře, pěkně to trefil. Možná jsem mohl být trochu rychlejší, lépe přečíst střelu, ale uznávám, že to udělal fakt dobře.“
První branku jste inkasoval po střele od modré čáry. Ta asi nebyla vidět, že?
„Na chvíli jsem ho ztratil, trefil to na placku, kotouč chvilku přede mnou spadl.“
Byl jste vyhlášen nejlepším hráčem Pardubic, cenu jste si ale nepřevzal. Proč?
„Já jsem to neslyšel. Když mi to přišli říci, tak jsem již byl v kabině a jednu brusli jsem měl zutou. Proto jsem se nevrátil.“
Dnešní zápas vám vůbec nevyšel. Nemohlo to být tím, že jste mohli mít v hlavách tu smutnou vzpomínku na zesnutí Martina Čecha, která byla před zápasem připomenuta?
„Podle mě určitě. Já jsem velmi ztěžka potlačoval slzy. Ani jsem se nedíval na kostku nad ledem na ten klip. Snažil jsem se vnímat něco jiné, ale i tak slzy vyběhly. Snažil jsem se ale z toho co nejrychleji dostat. Možná, že toto nás tak ovlivnilo. Ale to je věc každého hráče… Na mě to určitě na začátku hodně zapůsobilo.“
Jak dlouho jste tedy tento moment dostával z hlavy?
„Já jsem proti tomu bojoval, připravoval jsem se na to, že to bude emočně těžká chvíle. Říkal jsem klukům v kabině, ať se na to připravíme, že to vůbec nebude jednoduché. Na každého to muselo zapůsobit, to je jasné.“
Jste tedy tam, kde jste byli před zápasy v Liberci a Ústí nad Labem?
„Těžko říci. Teď jedeme na Kladno, musíme se vrátit k tomu, co jsme hráli v těchto zápasech. Já ale nerad hovořím v takových obehraných písničkách.“