06.01.2007
Jan Hrabal, fotografie Luboš Lang

Kabina HC Moeller se těší: na středeční oběd zve Peter Pucher

Nejlepším pardubickým hokejistou v utkání proti Znojmu byl vyhlášen Peter Pucher. To jen podtrhuje přínos posily pro HC Moeller Pardubice. Dvaatřicetiletý útočník proti svému bývalému zaměstnavateli zaznamenal dva body za asistence na góly Petru Sýkorovi. V první formace Moelleru s křídly Sýkorou a Rolinkem se mu daří také herně. Tento útok je i díky němu velice nebezpečný! „Chtěl jsem se proti Znojmu vytáhnout. Chtěl jsem určitě bodovat. Hrál jsem proti mančaftu, kde jsem působil přes sedm let, to se každý chce ukázat,“ řekl hráč s číslem 33, kterého během zápasu skandováním uctívaly tábory obou týmů.

Na Peteru Pucherovi je vidět velká chuť. Těžko tvrdit, zda přestupem do Pardubic vyloženě pookřál, každopádně je skutečnou posilou. Jakou je osobností, ukazuje i během rozhovoru s novináři. I na nich působí jako velký profík. Na každou otázku rozvitě odpovídá, občas se pousměje a pobaví ostatní. A hovoří asi nejrychleji z pardubických hokejistů. A při tom všem působí velice skromným dojmem.

Prvně jste nastoupil proti Znojmu. Bylo to pro vás prestižní utkání?
„Bylo zvláštní hrát proti mužstvu, kde jsem působil sedm let. A musím přiznat, že jsem byl trošku nervózní při začátku. Pak to ze mě opadlo, vstřelili jsme rychle první gól, pak se mi už hrálo dobře.“


Peter Pucher a Radek Haman. Donedávna spoluhráči, nyní už protivníci.

V Pardubicích je čtyřčlenná enkláva, která dříve ve Znojmu působila. Hecovali jste ostatní spoluhráče?
„Až takhle ne, ale klukům jsem slíbil, že pokud vyhrajeme, tak jim všem zaplatím oběd. Takže příští středu se mohou těšit na něco dobrého.“

Utkání ovlivnila rychlá branka, o které se dlouho rozhodovalo. Pak byla hra obou celků taková ztuhlá. Bylo to ovlivněné tímto momentem?
„Přestávka neprospěla ani jednomu mužstvu. Asi to bylo špatně vidět, proto to rozhodování trvalo tak dlouho. Bylo asi pak vidět, že hra byla taková rozháraná, taková nějaká… Myslím si, že to bylo na škodu.“

Vy jste Petru Sýkorovi nahrával na tento gól. Viděl jste puk v brance?
„Přímo jistý jsem si nebyl, byla to velká rána. Mám dojem, že se to odrazilo od středové tyčky. Rozhodčí to musel vidět lépe. Měl tam kamery a musel hledat. Bylo to na něm.“

Chtěl jsem se proti Znojmu vytáhnout

Blesklo vám během těchto chvil, že vlastně čekáte i na první bod v pardubickém dresu?
„Právě jsem si říkal, že tak dlouho čekám, že by to mohlo dopadnout dobře. Naštěstí to vyšlo.“

Těší vás více, že přišel zrovna proti Znojmu?
„Každá nahrávka, bod a vítězství potěší. Musím povědět pravdu, chtěl jsem se proti Znojmu vytáhnout. Chtěl jsem určitě bodovat. Hrál jsem proti mančaftu, kde jsem působil přes sedm let, to se každý chce ukázat.“

Zažil jste někdy tak dlouhé čekání?
„Takhle dlouho opravdu ne.“


Peter Pucher včera bojoval poprvé proti Znojmu.

Během dvou podobných akcí, kdy jste od mantinelu přihrával Petru Sýkorovi, jste si vychutnal průjezd do pásma mezi znojemskými hráči. Bylo to tím, že jste věděl, jak na své bývalé spoluhráče?
„To ne. Spíše jsem zareagoval podle situace, která tam byla. Nebylo to tím, že bych je poznal a věděl, jak hrát.“

Cítíte, že vaše vzájemná spolupráce s Petrem Sýkorou roste?
„Nikdy jsme spolu nehráli, takže každý zápas a trénink nám dává více. Musím to zaklepat a věřit, že to bude ještě lepší.“

Trénujete tyto přihrávky do jízdy nějak speciálně?
„Takhle vyloženě to nepilujeme. Petr se dokáže výborně uvolnit a odhadnout pohyb soupeřových obránců. Pak si najde prostor, když ho nahrávač včas uvidí a dá mu puk, tak to netřeba nijak více nacvičovat.“

Ale ty přihrávky byly fakt perfektní…
„Dvakrát jsem ho tam nádherně viděl. Petr se nádherně uvolnil, tam byla krásná rovina na nahrávku, to ani nešlo nepřihrát. Já mám hlavně radost, že mu dvě rány z první vyšly a vstřelil dvě branky.“

Střela z první. To je Petrova síla?
„On navíc fantasticky bruslí. Když mu včas hodíte kotouč do jízdy, tak je skoro nechytatelný.“

Fanoušci mi udělali velkou radost

Podle slov trenérů zazněla po prvním dějství v kabině kritika…
„Nebylo to ono v první třetině, pořádně jsme si nedokázali nahrát. Pohyb byl špatný, nebruslili jsme dobře. Trenér nám po první třetině říkal, co a jak máme zlepšit, pak jsme se to snažili plnit na ledě.“

Znojmo jste přehráli výrazně ve třetí třetině. Bylo to dáno větším množstvím absencí v jejich sestavě?
„Pokud má mužstvo více zraněných hráčů, tak je problém je nahradit. Na to jsme se nemohli dívat. V minulých zápasech jsme také měli pár zraněných hráčů, víme jaké to je.“

V zápase jste měli jen tři vyloučení, navíc u Jána Lašáka to bylo výrazně přísné. Zapracovali jste tedy na disciplíně?
„Dnešní hokej je víceméně o přesilových hrách. Mužstvo, které méně fauluje a je disciplinovanější, tomu se lépe hraje. Přesilovky přece jen narušují systém, který chce tým hrát. Těžce se pak do něj zpátky nabíhá. Určitě chceme i v dalších zápasech hrát slušně, abychom hráli co nejméně oslabeni.“


Peter Pucher rozdává nejen přihrávky Petru Sýkorovi, pomáhá třeba i v předbrankovém prostoru.

Udělali vám radost znojemští fanoušci, kteří se přijeli do Pardubic za vámi rozloučit?
„To opravdu moc potěší! Jsem velmi rád, že znojemští fanoušci na mne nezapomněli. Velmi si toho vážím.“

Viděl jste transparent v jejich kotli?
„Ano, viděl jsem ho. Měl jsem ale problémy jej z ledu přečíst, byl velice dlouhý. Je to krásný pocit, když se takhle fanoušci rozloučí s hráčem.“

Po zápase jste v uvozovkách létal od kotle ke kotli…
„Oba tábory jsem chtěl pozdravit. S pardubickými jsem oslavoval výhru, s těmi znojemskými jsem se loučil.“

A srdečně sundal helmu…
„Chtěl jsem jim poděkovat za fandění a že sedm let se chodili v uvozovkách i na mě dívat.“

Nejdůležitější jsou body v tabulce, ale mám co dělat, abych aspoň vynuloval +/−

Necítíte tak trochu lítost ze znojemského odchodu?
„Už jsem delší čas v Pardubicích a rád hraji za ně. Znojmo je už bohužel minulost. Momentálně myslím jen na to, abychom v Pardubicích hráli do nejlépe.“

Na ledě jste se svými bývalými spoluhráči nehecovali?
„Pouze jsem se pozdravil s některými kluky, se kterými jsem se potkal pohledem. Nějaké větší konverzace neproběhly.“


Dvě velké postavy české extraligy nejen svou výškou: Peter Pucher a Jiří Dopita.

Fanoušci vás na internetu hodně chválí. Cítíte, že vaše výkony mají vzestupnou tendenci?
„To nevím, doufám, že ano. Po dvou třech zápasech se dá těžko hodnotit. Je dobře, pokud si hráč udrží vysokou výkonnost v delším časovém období, aby tam nebyly výkyvy. Pak je hráč platný pro mužstvo.“

Když jste přišel do Pardubic, měl jste mínus šestnáct bodů v hodnocení +/−. Během třech zápasů za HC Moeller jste nastřádal tři kladné bodíky…
„Mám co dělat, abych to alespoň vynuloval! Když mužstvo vyhrává a přijde nějaký bodík i na toto konto, tak je to super. Ale nejpodstatnější pro nás jsou body v tabulce. Když hrajete na vrcholu tabulky, tak se cítíte úplně jinak než dole.“