06.12.2009
Vladimír Gregor

Je to v hlavách, smutní Jakub Nakládal

PARDUBICE — Pardubická ČEZ Arena přestává pomalu ale jistě být tou nedobytnou baštou, kterou se zdála být po drtivou část první poloviny základní části soutěže. Vždyť z posledních pěti utkání zde nebodoval pouze Zlín a i tam to bylo velmi těsné. Odpovědi se snažil bezprostředně po utkání s Litvínovem nalézt domácí bek Jakub Nakládal, jenž zaznamenal kromě jedné přihrávky, také nechtěnou teč gólové rány soupeře.

„K tomu snad ani není co říct. Je to asi v hlavách. Všichni to víme, že teď hrajeme venku lépe, než doma. Jako bychom byli nervózní. Všichni chceme, ale prostě to nejde,“ kroutil bezradně hlavou.

Utrápená hra na vlastním ledě jako by snad ani neseděla k týmu, který se pohybuje v horních patrech tabulky. Přesto je tomu tak a série bodových ztrát se na pořadí bohužel začíná už i projevovat. „V sezoně to tak je, chvíli se daří, chvíli zas ne, na každého může někdy padnout deka. A to je přesně náš případ. My jsme dnes zase měli na začátku druhé třetiny šance a mohli tam odskočit, místo toho nám dvakrát ve vlastní přesilovce ujedou a dají z toho góly. Stalo se nám to už zápas předtím v Liberci, to určitě na týmu zanechá stopy. Myslím, že to pak všichni viděli, že už to prostě nešlo.“

Eaton si paradoxně většinu problémů zapříčiní obvykle už v první polovině utkání a záchrana na poslední chvíli ve třetí třetině se také nepodaří vždy. „My si řekneme, že na ně vletíme hned od začátku, ale soupeř nás většinou dostane pod tlak a jsme pak rádi, že tu třetinu nějakým způsobem ustojíme. Pak to dotahujeme na konci, ale bohužel výsledek 4:1 se tři minuty před koncem podaří otočit opravdu jen málokdy,“ konstatoval smutně Jakub Nakládal.

Pardubičtí hráči si mohou často připadat jako novodobí Jánošíci, kteří bohatým berou a chudým dávají. Cenné výhry z Vítkovic, Třince nebo proti Zlínu pak zbytečně degradují porážky s Kometou, Karlovými Vary nebo právě s Litvínovem. „Na týmy, co jsou kolem té špičky, se asi dokážeme lépe nabudit. Hrajeme zodpovědněji, hodně odzadu, a když hrajete poctivě do obrany, tak nějaká šance vždycky přijde. S mančafty okolo desátého místa si naopak myslíme, že to půjde samo a nesoustředíme se až tolik na tu obranu a ani v tom útoku nám to tam tak nepadá,“ povzdechl si mladý bek Pardubic.

„Určitě ale nic nepodceňujeme, chceme vyhrát proti každému, ale je rozdíl na psychice hrát proti druhému nebo třináctému.“

Alfou a omegou dobrého výsledku je hra v přesilových situacích a nutno dodat, že v podání Pardubic je to často jedno velké trápení. „Ono to zápas hrozně ovlivní, když dostanete takové góly ve vlastní přesilovce a to se pak na nich i zákonitě podepíše. I v celé sezóně často hrajeme 5 na 3 a to jsme snad nedali ještě ani gól. Přitom tyhle přesilovky rozhodují zápasy,“ připomněl známou hokejovou pravdu.

Přesto přese všechno naděje v duelu s Litvínovem dýchala téměř až do posledních vteřin a v konečném výsledku chybělo málo k velkému zvratu. „Řekli jsme si, že když mohli dát 3 góly za třetinu oni, tak proč ne my. Podařilo se nám je i zatlačit, ale hráli jsme hodně dlouho v oslabení, s tím už se toho pak moc dělat nedá. A abychom dávali góly v oslabení jako oni, to se prostě jen tak nepovede,“ pokrčil rameny.

Když se nedaří, tak se pak k dovršení všeho zlého přidá i kopec nehorázné smůly, jako v případě trefy Jenáčka na 1:3 na konci druhé třetiny. „To byla fakt smůla. Jeli na mě dva na jednoho. Puk šel dozadu do tandemu na střílejícího hráče a já už jsem musel jít do brzdy, takže už jsem se snažil mu to jen nějak znepříjemnit a zmenšit mu střelecký úhel. Bohužel mi to trefilo hokejku a Růža na tohle prostě nemohl reagovat,“ popsal neveselou situaci, kde byl jedním ze smutných účinkujících.

Pardubický divák je přísný a náročný. Když se týmu daří, dokáže vytvořit neopakovatelnou atmosféru, když to ale drhne, snese se na hráče vlna nevole. „Diváci jsou u nás fantastičtí, chodí jich 9000 v průměru, ale když začnou pískat, tak nám to určitě moc nepomůže. Člověk si pak říká, že už prostě musí vyhrát, když jsme tu prohráli teď několik zápasů a hraje vlastně od začátku pod tlakem.“

Naštěstí právě včas pro Eaton přichází herní pauza, hrát se bude až v pátek v Plzni. „Teď máme týden volno, tak potrénujeme a uvidíme, třeba se to otočí. Do Plzně pojedeme s tím, že tam chceme samozřejmě vyhrát. Pojedeme tam určitě hrát s tím, abychom žádnou branku nedostali a naopak nějakou dali. Potřebujeme si trošku spravit chuť a sebevědomí,“ zakončil Jakub Nakládal.