24.10.2009
Vladimír Gregor

Colby Genoway: Je super vyhrát takovýmhle způsobem

PARDUBICE — Milovníci napínavých thrillerů si v pardubické ČEZ Areně znovu přišli na své. Po Liberci spěl i druhý domácí zápas v řadě do prodloužení, ale ani Plzni nebylo přáno ochutnat pardubické pohostinnosti. Na rozhodujícím momentu utkání, kdy na časomíře svítilo 59:52, měl podíl i kanadský útočník v dresu Eatonu Colby Genoway, jenž navíc do svých statistik přidal i branku v první třetině a výrazně se tak podepsal pod konečný účet utkání.

„Byl to samozřejmě výborný zápas a zároveň velmi vyrovnaný souboj. Obě mužstva předváděla výbornou hru, ale možná se až příliš bojovalo o střední pásmo. Kombinačně přihrávkami nebylo totiž možné skrze něj takřka projít, takže se spíše nahazovalo. Obě strany to tam neprodyšně uzavřely,“ poukázal na složitý přechod pole vymezeného dvěma modrými čarami.

Stejně jako takřka celý stadion, i hráči si dokonale užívali rozhodujícího úderu v posledních vteřinách duelu. „To byl samozřejmě ten nejnapínavější moment zápasu, byť přišel až v samotném závěru, kdy se nám podařilo osm vteřin před koncem rozhodnout. Je to každopádně super vyhrát tímhle způsobem,“ culil se po utkání.

Faktem je, že rozhodovat utkání góly v posledních minutách, vyžaduje celou nůši štěstí a byť Plzeň nebyla horším týmem, domů se vrací s prázdnou. „To, co se stalo je úžasné a ještě úžasnější je, když se to povede vaší straně. Musím ale říct, že jsme tomu šli určitě naproti. Dobře jsme tam napadali, kluci se nesnažili puku jen zbavit, ale podařilo se jim dostat ho před branku a bylo to tam,“ poukázal na příkladnou práci celé třetí formace v útočné třetině soupeře.

Kanadský forward krom asistence na vítězném gólu Somíka zaznamenal v první třetině i neméně důležitou trefu do černého, která v pravý moment zabrzdila Plzeň v přílišném rozletu. „Po pravdě jsem se snažil mířit k levé tyči, ale při takové střele musíte mít samozřejmě štěstí, stejně jako být ve správný okamžik na správném místě a těžit z dobrého forčekingu,“ přiznal s úsměvem podíl na brance paní Štěstěně.

Také ochozy ocenily premiérovou branku zahraniční posily dle zvyku skandováním jména střelce, pozdravu ze střídačky se ale tentokráte nedočkaly. „Já jsem tomu bohužel nerozuměl, kluci mi to pak vysvětlili až později. V tom okamžiku po gólu jsem si vůbec neuvědomil co se děje a že volají na mě. Každopádně to bylo od diváků moc hezké. Takže snad to příště napravím,“ omluvil se na dálku divákům.

Návštěvy na pardubickém zimním stadionu se pomalu ale jistě posouvají na hranici devíti tisíců diváků na zápas, a tak není divu, že atmosféra stoupá ruku v ruce s dobrými výsledky týmu. „Před takovým publikem, jako je v Pardubicích, je samozřejmě radost hrát. Jsou tu jedni z nejlepších fanoušků vůbec. Jen vzdáleně to mohu přirovnat k univerzitnímu hokeji doma, kde nás také až fanaticky podporovali. Hráči cítí jejich podporu v zádech a ví, že jsou fanoušci s nimi v každém okamžiku zápasu,“ vysekl podporu pardubickému kotli hráč se zkušenostmi z kanadsko-amerických soutěží, ale i nejvyšších lig Finska či Švédska.

Pardubické publikum si dravého útočníka rychle zamilovalo, snad i pro jeho rychlou adaptaci a sehrání se se zbytkem týmu. „Mám ve formaci výborné spoluhráče, od kterých jsem dostal příležitost hrát svou hru. Na svou roli v týmu si nemohu vůbec stěžovat. Spolupráce s Cetkovským a Somíkem je výborná. Rozumíme si v tom, kdo si má kam najíždět, ale jejich role je samozřejmě od té mé trochu odlišná. Oba jsou urostlí, dokáží dobře udržet kotouč v rozích, zároveň jsou i po stránce bruslení velmi schopní. Každopádně bych řekl, že se zlepšujeme každým dalším zápasem.“

A jaké cíle si klade v prosinci šestadvacetiletý útočník na zbytek právě rozehrané sezóny? „Chtěl bych být tak dobrý, jak to jen půjde a odevzdám tomu maximum v podobě tvrdé práce, tak abych dobře zapadl, našel si své pevné místo v týmu a mohl se zápas od zápasu zlepšovat. Samozřejmě doufám, že se mi podaří týmu pomoci i nějakou tou brankou, byť třeba stejně šťastnou, jako byla ta dnešní,“ zakončil s úsměvem Colby Genoway.