Jan Hrabal
Chci hrát v play out, vzkazuje Tomáš Rolinek
PARDUBICE — Jsou to téměř dva měsíce, kdy dres Dynama s kapitánským céčkem oblékl Tomáš Rolinek naposledy. Začátkem ledna se zranil v závěru utkání v Olomouci, podstoupil operační zákrok a nyní maká na sobě, aby se co nejrychleji mohl vrátit na extraligový led.
„Prožívám velmi těžké období. Ve své kariéře jsem během sezony nikdy neměl takhle vážné zranění. Musel jsem vynechat spoustu zápasů, prodělal jsem operaci… Nejhorší je sedět v hledišti a dívat se na svůj tým bez možnosti mu pomoci přímo na ledě. Pohlcuje vás beznaděj, navíc v situaci, kdy se nedaří a hrajeme o to, abychom sbírali bod ve snaze se vyhnout spodku tabulky. To je snad úplně nejtěžší,“ rozhovořil se Tomáš Rolinek.
V týdnu začal trénovat na ledě, maká, co to jde, aby co nejdříve mohl navléci výstroj a pomoci Dynamu přímo hrací ploše. „Od mého zranění uběhlo osm týdnů. Jsem nyní ve fázi, že zkouším, co tělo snese, výpadek byl opravdu dlouhý. Je to také o nabrání svalové hmoty, o získání kondice, bez které to v současném hokeji nejde,“ pokračuje pardubický kapitán.
Dá se odhadnout datum vašeho návratu?
„Mám v hlavě představu, ale nechci ji zatím říkat, abych vyhlásil konkrétní datum a upínal se k němu. Opravdu jsem dlouho nestál na bruslích, navíc jsem podobné zranění nikdy neměl, takže nemám ani s čím srovnávat.“
Jaké tedy máte pocity nyní po několika trénincích na ledě?
„Důležité je, že nejdu přes zákaz doktorů – od nich mám zelenou. Fakticky mohu dělat všechny pohyby, to je pro mě plus. Nemám v hlavě žádnou bariéru… Teď je to tedy spíše o nabrání kondice a síly. Když naskočím na led, chci být platný a pomoci týmu. Chci být stoprocentně připravený.“
U nás to o fyzičce není
Jak vypadá váš tréninkový režim?
„Nyní je to o práci v posilovně, kde naberu fyzickou kondici a sílu, další jednotky probíhají na ledě, velmi spolupracuji s kondičním trenérem Petrem Mockem. Vnímám kritiku na jeho adresu, ten, kdo u toho je, tak ví, že je v tom nevinně. Kdyby měl velké pravomoce, tak ano, ale on je nemá. Co se říká, že jsme špatně připravení, tak to se povídá vždy, když je mužstvo dole. U nás to o fyzičce není.“
Máte s čím srovnávat, že?
„Pamatuji si sezonu po mistrovském titulu 2005, dále pak play out v roce 2008, tehdy se také říkalo, že jsme špatně fyzicky připraveni. Já je absolvoval a vím, jak to bylo. Ono je velmi jednoduché toto prohlásit, ale tak to není. Plno věcí s Petrem Mockem konzultujeme, abych se dostal zpátky do kondice, opravdu jsem byl dlouho mimo led. Tělo musí zesílit, na tom nyní pracujeme. Na ledě jakbysmet.“
Radí vám kondiční trenér i v oblasti výživy?
„Určitě ano. Petr má zkušenosti, hrál hokej, vzdělává se a má spoustu vědomostí, intenzivně se věnuje i výživě. V kabině nám radí, co máme kdy jíst.“
Hovořil jste o prvním vážnějším zranění ve vaší kariéře. Nikdy vás nepotkalo nic podobného?
„Vyloženě v sezoně ne. Samozřejmě jsem byl kolikrát dobitý a mám za sebou pár operací, ale vždy jsem to nechal až po ní, kdy je více času na rehabilitaci, abych se dal do kupy do začátku nové. Říkám si často, kde se stala chyba, tu situaci si pamatuji přesně – byla to poslední minuta zápasu ve třech v Olomouci. Natahoval jsem se pro puk a vyhodil jej, bohužel jsem nechal nohu za sebou, protihráč mi ji přimáčkl na mantinel a už to bylo.“
Nejhorší je bezmoc při dívání se pouze na monitor
Můžete se opřít o skvělé rodinné zázemí, viďte?
„Čtyři týdny jsem chodil o berlích. Nechci si stěžovat, ale bylo to fakt na palici, nemohl jsem jezdit autem, nemohl se dostat na stadion, teda mohl, ale vždy jsem musel někoho prosit, aby mě někam hodil. V tomhle to bylo komplikované. Když je vám nejhůře a máte problémy, tak vás drží rodina. Já ji mám velmi rád, okolo sebe mám děti a manželku, ti mě zvedali po psychické stránce a neměli to se mnou jednoduché.“
Jak jste sledoval jednotlivá utkání Dynama?
„Vždy jsem si zapnul Tipsport TV a tam jsem si pouštěl všechny naše zápasy. Všechno jsem viděl, ale je to nic moc. Nejhorší je ta bezmoc, kdy se díváte na monitor a neuděláte nic. Samozřejmě jsem viděl řadu věcí jinak než, když jsem přímo na ledě, kde to hráči mají těžké. Možná, kdyby se vyhrávalo, tak by to bylo jednodušší, ale v žádném případě. Člověk chce být na ledě neustále!“
V posledních kolech jste se ale chodil dívat přímo do Tipsport areny, zašel jste i do šatny…
„Vím, jak to je po prohraném zápasu. Člověk zpytuje svědomí, přemýšlí v kabině… Chtěl jsem kluky povzbudit, protože stále není tak zle, jak by mohlo být. Snažil jsem se všechny povzbuzovat, já tu energii měl, ale neumím ji předat, protože takhle nemám tělo nastavené, abych vydal pozitivní energii a odešel.“
Dynamo jde do play out. Co na to říkáte?
„Těžko se o tom mluví… My se upínáme k tomu, abychom každý zápas zvládli a vyhráli za tři body. Musíme zkrátka nechat dva soupeře pod sebou. Musíme zápasy zvládat jako tým. Tahle sezona je psychicky obrovsky těžká, určitě nejtěžší, co jsem kdy hrál.“
Máte s čím srovnávat…
„V kariéře jsem toho prožil opravdu dost. Tady se zkoušelo všechno: pohovory, výměny trenérů i hráčů… Tento ročník je opravdu nejobtížnější.“
Přijďte nám fandit na play out!
Pardubice sice ztratily nejvyšší návštěvnost, ale…
(Skáče od řeči) „Klobouk dolů před našimi fanoušky! Kdekoliv se prohrává, přestanou chodit. U nás jich sice malinko ubylo, jsou naštvaní, ale opravdu respekt všem, co chodí a povzbuzují nás. Také vidí, že se nám nedaří, že nezvládáme koncovky zápasů. Já bych je chtěl poprosit, aby přišli na play out, fandili nám, abychom zvládli závěr sezony.“
K tomu by mohlo pomoci i ponížení vstupného…
„Vůbec mi nepřísluší hodnotit tento krok vedení klubu, ale snížení cen vstupenek je rozhodně plus, i když se jedná o play out… Kdo chce vidět špičkový hokej, tak možná nepřijde, ale od klubu je to sympatické gesto, že cena lístků šla dolů. Všichni doufáme, že lidé přijdou, přece jen třicet korun na stání je výrazné snížení.“
Vím, že se nechcete upínat ke konkrétnímu termínu návratu, ale přesto: stihnete play out?
„Trénuji na to, abych si ho zahrál. Myslím si, že ho stihnu, ale nejsem schopný povědět, zda to bude za týden, dva, nebo tři. Upínám se k tomu, že nastoupím.“